Legenda se loučila další trofejí! Raúl slavil na trávníku i s dcerkou

Mezi fanoušky Realu Madrid byste těžko hledali oblíbenějšího hráče. Raúl Gonzalez je legendou Bílého baletu, s nímž získal celkem šestnáct trofejí. Fotbalovou radost ale rozdával i v Německu či Kataru. Poslední roky strávil v USA, kde teď ukončil kariéru. A jak jinak než ziskem trofeje. Tu s ním přímo na hřišti oslavila i jeho malá dcerka María.

Vylétl jako kometa. Sezónu 1994/95 začal Raúl Gonzalez Blanco v céčku Realu Madrid, dlouho se v něm ale neohřál. V sedmi zápasech totiž nastřílel třináct gólů, což nadchlo tehdejšího trenéra Bílého baletu Jorgeho Valdana.

Když si poprvé zahrál za madridské áčko, bylo mu teprve 17 let a 124 dní. První zápas sice příliš nevyšel, Real prohrál v Zaragoze 2:3, hned druhé utkání, proti městskému rivalovi Atléticu, však už bylo pro Raúla vítězné. A nejen to, mladý fotbalista k výhře 4:2 přispěl svou první brankou.

Pak už šlo vše ráz na ráz. Do konce sezóny se v lize trefil ještě osmkrát a na jejím konci zvedal nad hlavu první trofej pro mistra ligy. Během dalších patnácti let, které Realu zasvětil, pomohl k titulu v La Lize ještě pětkrát. Úspěšné roky zažíval i v Lize mistrů, kterou vyhrál třikrát.

Zobrazit všechny fotky (6)

V Realu se stal legendou. Za Bílý balet odehrál 550 zápasů v nejvyšší španělské soutěži a 741 utkání celkově. Oběma statistikám vévodí. Jen v lize nastřílel 228 branek. Na Santiago Bernabeu si ho právem zamilovali. 

A milují ho dodnes. I když se jejich cesty v roce 2010 rozešly. Raúl zamířil do Německa, bílý dres vyměnil za modrý a hájil barvy Schalke 04. Ani u našich západních sousedů neslevil ze svých výkonů. Bilance 66 zápasů a 28 branek je výmluvná. Schalke s ním v sestavě získalo domácí pohár i superpohár. 

Tým z Gelsenkirchenu navíc dovedl až do semifinále Ligy mistrů. Po vítězství ve skupině Schalke vyřadilo Valencii i milánský Inter, ztroskotalo až na Manchesteru United.
 

Související obsah

00:36

Čisté konto na závěr! Gólman Blažek se loučil s kariérou

6. 9. 2015

 
Po dvou letech v Německu se Raúl vydal na exotičtější štaci. I v katarském Al Sadd získal trofej. K té mistrovské přidal i pohárovou. Skvělou kariéru pak o víkendu zakončil v New Yorku. A jak jinak než titulem.

Do kroniky jeho dlouhé kariéry se ovšem zlatým písmem zapsala i Praha. Právě zde, na stadionu na Letné, totiž v říjnu 1996 v rámci kvalifikace na MS poprvé okusil, jaké to je zahrát si za seniorskou reprezentaci. Při bezbrankové remíze odehrál plný počet minut. V prosinci se pak proti Jugoslávii poprvé gólově prosadil i v reprezentačním áčku. Ve španělském dresu si nakonec zahrál na třech světových šampionátech a dvou mistrovství Evropy. Ve 102 utkáních dal 44 gólů.