Inzerát
Nový život! Basketbalista zkouší štěstí v arizonské savaně plné hadů
Zdroj: Cochise College Athletics/ Patrick Samoura/ koláž TN.cz
Mohl hrát v základu pražského USK, místo toho zvolil americké dobrodružství. Český mládežnický reprezentant Patrick Samoura se na začátku letošní sezony vydal do Arizony, aby si zkusil zámořský univerzitní basketbal a nebýt koronavirové pandemie, úspěšně by dokončoval první studijní ročník.
Inzerát
Inzerát
Takhle musel svoje dobrodružství prozatím přerušit a vrátil se zpátky do Prahy, nicméně výuku plní online. „Máme s vyučujícími různé mítinky přes aplikaci Zoom, posílají nám úkoly a děláme i testy,” vypráví devatenáctiletý basketbalista, který se do Čech vrátil 17. března.
Předtím však v zámoří rozhodně nezklamal a ukázal, že se může rovnat svým univerzitním kolegům. „Hned na začátku jsem ale poznal, že musím zlepšit kondici,“ říká skromně Samoura, za jehož exotickým jménem stojí otec, který pochází ze západoafrické Guiney.
Ještě více se však podle svých slov musel zaměřit na svoji psychiku a sebevědomí. „Pro řadu amerických hráčů je basket jedinou šancí, jak se dostat na vysokou, nebo jak něco dokázat, takže pro ně je úplně vším a tím nejdůležitějším,“ popisuje svoji zámořskou konkurenci, kterou poznal při studiu na místní Cochise College, kam odletěl na začátku letošní sezony a vyměnil tak možnost zahrát si v základní pětce USK Praha za šanci předvést se v juniorské NCAA lize.
Související obsah
Vedení univerzity si ho všimlo dost zajímavým způsobem. Českému mladíkovi stačilo, aby na YouTube nasdílel některé ze svých basketbalových akcí a rázem přišla pozvánka k velkému dobrodružství.
Zprvu se Samoura obával, zdali zvládne angličtinu, bude výkonnostně stačit, najednou však poznává, že dokáže být konkurenceschopný. „Já jsem v zahraničí, a konkrétně v USA, vždycky hrát chtěl. A ve stejné míře jsem tam šel i kvůli studiu, protože s hraním se dá ve Státech nejlíp zkombinovat. I v USK v tomhle ohledu odvádějí dobrou práci, přesto ta možnost studovat a hrát u nás se nedá porovnávat se systémem v Americe. A pak jde i o rozdílné tempo hry, kdy je to v Americe rychlejší, je tam větší dravost a konkurence,“ popisuje výhody svého zahraničního angažmá.
Související obsah
Jeho doménou je také jeho univerzálnost, které často využívá trenér Jerry Carrillo. „Měli jsme několik hráčů přes dva metry, ale někteří nebyli vždy připraveni hrát na této úrovni, a tak jsem šel někdy i na podkošovou pozici 4. Na začátku sezony jsem byl i na rozehře, ale pak už to bylo většinou na křídlech. A i na té „čtyřce“ to po nějakém menším zvykání bylo v pohodě. Spíš jsem hrál a střílel kolem trojky, nebo jsem hrál 1 na 1 z trojkového oblouku. A i občas zády ke koši to bylo v pohodě, nějaká kila už mám. Já se dokážu přizpůsobit prakticky každé pozici, když to trenér potřebuje,“ zmiňuje svoje přednosti český basketbalista, kterému chybí jen dva centimetry do dvou metrů.
Naopak i tento chlap jako hora přiznává, že se bojí hadů, kterých se v arizonských pustinách pohybuje přehršel, mnoho z nich je však jedovatých, takže jeho obavy určitě lze pochopit. „Je jich tam dost. Já se proto pořád bál chodit ven, protože kolem se rozkládá savana, a já, ač normálně ven chodím rád, tak ti hadi mě od toho odrazovali,“ dodává Patrick Samoura, který se vyhýbal i výletům za zábavou do sousedského Mexika, které je, co by kamenem dohodil.
Související obsah
"Zaprvé už na party moc nejsem a taky jsem nechtěl přijít o vízum. Z takových výprav bych byl vystresovaný, že se může něco stát. Jedna holka tam ztratila doklady, a to už jsem tam pak nechtěl tuplem. Na druhou stranu, jeden Mexičan mi vyprávěl, že i když kolem hranic to nevypadá nic moc, dál do mexického vnitrozemí je to už výrazně lepší a hezčí,“ uzavírá basketbalový reprezentant, který se už určitě těší až bude moct ve svém dobrodružství pokračovat.
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát