30. dubna 1993 se svět tenisu zastavil. Během turnaje v Hamburku byla tehdejší světová jednička Monika Selešová napadena přímo na kurtu. Incident, který neměl v moderní historii obdoby, zásadně ovlivnil nejen její kariéru, ale i celý sport.
Selešová nastoupila do čtvrtfinále proti Bulharce Magdaleně Malejevové. V době útoku měla zápas dobře rozehraný, vedla 6:4, 4:3 a směřovala k postupu. Během přestávky mezi gemy, když seděla na lavičce, k ní zezadu přiběhl muž z hlediště a bodl ji nožem do zad. Útočník byl později identifikován jako fanoušek její rivalky Steffi Grafové.
Selešová se k útoku po letech vyjádřila například v rozhovoru pro People: „Pamatuju si ten pocit. Najednou jsem cítila ostrou bolest v zádech. Nechápala jsem, co se stalo.“ Fyzické zranění nebylo nakonec život ohrožující, ale psychické následky byly zásadní. Selešová se na profesionální okruh nevrátila více než dva roky.
V rozhovoru pro The New York Times krátce před návratem, řekla: „Bylo to hodně těžké období. Musela jsem se vyrovnat s věcmi, které neměly nic společného s tenisem.“ Její návrat v roce 1995 byl jedním z nejsledovanějších momentů dekády. O rok později vyhrála Australian Open – svůj devátý grandslamový titul.
UNO DE LOS HECHOS MÁS TRÁGICOS EN LA HISTORIA DEL TENIS.
— Tiempo De Tenis (@Tiempodetenis1) April 30, 2026
Hace 33 años Monica Seles fue apuñalada en pleno partido por un fanático obsesionado con Steffi Graf.
Su intención era herirla para que no pueda jugar al tenis durante mucho tiempo.
pic.twitter.com/13Y5unFtWg
Martina Navrátilová tehdy situaci komentovala slovy: „Tohle je něco, co by se nikdy nemělo stát. Jsme šokovaní.“ Také Billie Jean Kingová upozorňovala na nutnost změn v zabezpečení turnajů. „Bezpečnost hráčů musí být na prvním místě,“ zdůraznila.
Útok vedl k zásadnímu zpřísnění bezpečnostních opatření na tenisových turnajích po celém světě. Přesto zůstává otázka „Co by?“. Mnozí odborníci se shodují, že nebýt této události, Selešová mohla patřit k nejdominantnějším hráčkám historie.
Dnes, po 33 letech, si Moniku Selešovou tenisoví fanoušci připomínají nejen jako devítinásobnou grandslamovou vítězku, ale také jako symbol odolnosti. Jak sama později uvedla: „Musela jsem najít způsob, jak jít dál. A tenis byl součástí té cesty.“