Kradete programy? Budou se vás ptát

Zdroj: Oficiální zdroj

Protipirátská organizace BSA bude v říjnu kontaktovat tisíce společností. Chce jim poradit, jak se vypořádat s pirátským softwarem.

Zaměří se zejména na malé a střední firmy v odvětvích s nejvyšší mírou softwarového pirátství.

„Začátkem října se BSA obrátí na management a majitele více než 15 tisíc firem po celé České republice. Upozorníme je na rizika spojená s přehlížením. Poradíme jim, jak se s pirátstvím jednou provždy vypořádat,“ uvedl Jan Hlaváč, mluvčí BSA.

Podle poslední studie analytické společnosti IDC se v Česku již druhým rokem nelegálně užívá 39 procent softwaru. To tuzemskému softwarovému odvětví má podle BSA způsobit ztráty ve výši 2,9 miliardy korun.

Pirátů v ČR ubývá

Česko patří mezi 30 zemí s nejnižší mírou pirátství a v pomyslném žebříčku zaujímá 22. místo. Za posledních čtrnáct let v Česku klesla míra pirátství o 27 procentních bodů – z 66 procent na současných 39 procent.

Nejčastěji se ve firmách pirátsky užívá software předních výrobců kancelářského softwaru, grafických a DTP programů, CAD a konstrukčního softwaru či antivirových aplikací.

K nelegálnímu užívání softwaru dochází často bez vědomí managementu či majitelů firem. „Nejčastějším prohřeškem je instalace více kopií softwarů, než povoluje licenční smlouva. Dalším rizikem jsou zaměstnanci, kteří si nekontrolovatelně instalují software pro soukromé účely. To se může managementu vymstít,“ řekl Hlaváč.

Msta jako důvod udání

Policejní razie ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí. „Takových oznámení dostáváme každoročně mnoho desítek. Lidé se ale často obracejí s oznámením přímo na policii,“ řekl Hlaváč. Důvodem takového oznámení bývá nejčastěji osobní msta, ale i nesouhlas s nelegálním počínáním firmy.

Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i statisícové platby poškozeným výrobcům softwaru. „Ti mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Namísto 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí,“ řekl Hlaváč.