Většina mladých lidí si na výročí mnichovské dohody nevzpomněla

V noci 29. září 1938 podepsali zástupci čtyř mocností tzv. mnichovskou dohodu. Sedmdesáté výročí ale současníkům nic moc neříká.

Studenti ztrácí povědomí o novodobých dějinách Československa. Alespoň podle naší ankety. Ptali jsme se studentů a mladých lidí v Plzni, co se stalo v září 1938.

Odpověďi? "Nevím, nevím, nevím,..."

Náš průzkum potvrzuje i práci Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ze studie vyplývá, že mladí lidé ve věku od 15 do 19 let odpověděli pouze ve dvou procentech dobře na událost, po které tehdejší Československo přišlo o značnou část pohraničí.

Podpis mnichovské dohody válku neoddálil

Pod mnichovskou dohodou jsou podepsáni čtyři politici: německý nacistický vůdce Adolf Hitler, premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier a italský diktátor Benito Mussolini.

Československo bylo z těchto jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody "prostě přijali". Vláda tak učinila již dopoledne 30. září.

Do Česka nyní míří poprvé v historii originály smluv. Národní muzeum vystaví německou a britskou verzi dohody. „Jednáme ještě s italskými a francouzskými partnery o podmínkách vzájemných smluv," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Vzácné dokumenty mají být uloženy ve speciální trezorové vitríně.

Československo ztratilo 30 % území, 34 % obyvatelstva

Tehdejší republika přišla o necelou třetinu země. Sudety byly bezprostředně poté postoupeny Německu. Další československá území připadla Polsku a Maďarsku. Už 1. října překročila hranice německá armáda. Pár dní nato abdikoval prezident Beneš.

Přijetí dohody vládou a prezidentem vyvolalo šok mezi československým obyvatelstvem, které v roce 1938 bylo už dvakrát mobilizováno na obranu státu (v květnu a v září). "Kdybychom nepřijali, bojovali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn," vysvětloval jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí prezident Edvard Beneš.

Dvojí mobilizace

Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.

Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie. Britský premiér Chamberlain nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v "nějakém sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme" a věřil v dohodu s Hitlerem.

Útokem na Polsko vypukla 2. světová válka

Naděje evropských mocností, že po podepsání mnichovské dohody se Hitlerovy expanzní choutky obrátí spíše na východ, směrem k bolševickému Sovětskému svazu, se ukázaly jako naivní.

Rok po Mnichovu Německo obrátilo zbraně proti Polsku a útoky na Francii a Británii pak na sebe už nenechaly dlouho čekat. Tragédii druhé světové války už nikdo nedokázal zabránit.