Tuky nezatracujte!

I když hubneme, tuky vynechat úplně nesmíme…

„Tuky, zejména rostlinné oleje, do zdravého jídelníčku rozhodně patří,“ tvrdí odborník na výživu Mgr. Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.

„Tuk plní řadu důležitých funkcí, naše tělo se bez něj neobejde. Radikální nebo dlouhodobé omezování konzumace tuků se projeví nedostatkem nepostradatelných, v tucích rozpustných vitaminů, v kolísající hladině hormonů a ve slábnoucím imunitním systému“.

Tuky se však také podílejí na příjemnějším vjemu chuti potravin, kupříkladu zeleninového salátu dochuceném lžící majonézy nebo tatarské omáčky. Tyto produkty se vyrábí ze zdraví prospěšných rostlinných olejů, většinou z oleje řepkového, jehož složení nejlépe vyhovuje výživovým požadavkům.



Tuky pravidelně, ale podle pravidel!

„Konzumace tuků je tedy pro zdraví důležitá,“ říká Pavel Suchánek. „ Aby tomu tak ale skutečně bylo, je nutné dodržovat několik jednoduchých pravidel. Tuky ve stravě nesmí zvyšovat příjem energie nad rámec výdeje.

Celkový příjem tuků by zároveň neměl být vyšší než 30 až 35 % celkového energetického příjmu (tj. přibližně 60 až 90 g tuků denně), přičemž z živočišných tuků by měla pocházet maximálně 1/3 tohoto příjmu“.

Pozor na skryté tuky!

Tento podíl bývá velmi často vyčerpán v rámci konzumace takzvaných skrytých tuků, běžně přijímaných v mase a masných nebo mléčných výrobcích. Zbylé 2/3 by měly tvořit rostlinné tuky a oleje. Na druhou stranu, příjem tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového příjmu energie.

Různé druhy olejů

Neméně důležitá je také skladba tuků. Základ rostlinných i živočišných tuků a olejů tvoří mastné kyseliny, které jsou pro lidský organizmus nepostradatelné.

Poměr „špatných“ nasycených a „dobrých“ mononenasycených a vícenenasycených mastných kyselin by měl být podle doporučení světové zdravotnické organizace WHO 1:1:1.

Olejem bohatým na nenasycené mastné kyseliny je olej olivový, řepkový, sójový a slunečnicový.

Existují ovšem i takzvané tropické oleje (například palmový nebo kokosový), u nichž je podíl nasycených mastných kyselin natolik vysoký, že je srovnatelný s hovězím lojem nebo máslem.