Demence nemusí začínat problémem s pamětí. První příznaky jsou často úplně jiné

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

8. 10. 2026, 05:55

Potíže s vyjadřováním, změny chování nebo problémy s běžnými činnostmi mohou upozornit na demenci ještě před výraznými výpadky paměti. První projevy závisí na tom, kterou část mozku nemoc zasáhne. Pozornost si zaslouží především nové obtíže, které přetrvávají a postupně sílí. Výzkum z Dublinu zároveň ukazuje souvislost mezi pestřejšími každodenními aktivitami a lepšími rozumovými schopnostmi ve středním věku.

Demenci si lidé často spojují hlavně se zapomínáním. Neurolog Mimoun Azizi z německé nemocniční sítě Klinikverbund Südwest ale podle Polsat News upozorňuje také na změny řeči, plánování, orientace a chování. Mezi varovné signály patří narůstající potíže s hledáním slov, nezvládání známých činností nebo bloudění v prostředí, které člověk dobře zná.

Podobu příznaků ovlivňuje typ onemocnění. Britská zdravotní služba NHS uvádí, že například frontotemporální demence může nejprve změnit osobnost a společenské chování. Postihuje totiž oblasti mozku důležité pro chování, osobnost a řeč. Člověk tak může ztrácet citlivost vůči pocitům ostatních, pronášet nevhodné poznámky nebo naopak propadat apatii a uzavírat se do sebe. Objevit se mohou také problémy s porozuměním slovům.

Související obsah

04:45

V boji proti demenci pomáhají psi. Péče o ně prospívá hlavně důchodcům

15. 8. 2026 Ludmila Šimková L. ŠIMKOVÁ

​Jednotlivé zaváhání ale samo o sobě demenci neznamená. Podobné obtíže mohou podle Polsat News doprovázet stres, depresi, nedostatek spánku, užívání některých léků či zhoršený sluch a zrak. Důležitý je jejich vývoj: zda přetrvávají, zhoršují se a zasahují do každodenního života. „Demence není přirozenou součástí stárnutí,“ zdůrazňuje NHS.

Možnostmi podpory mozkových funkcí se zabýval také tým profesorky Loriny Naciové z Trinity College Dublin. Vědci analyzovali údaje 700 lidí ve věku 40 až 59 let z Irska a Británie, kteří neměli poruchy poznávacích schopností. Porovnávali jejich výsledky s aktivitami, jako jsou pohyb, četba, hraní na hudební nástroj, cestování, studium jazyka nebo setkávání s blízkými.

Související obsah

02:51

Předcházet demenci lze zdravým spánkem i cvičením. Musí se ale začít včas

15. 8. 2026 Klára Pospíšilová K. POSPÍŠILOVÁ

​„Zásadní bylo, že větší přínos měla kombinace různých aktivit než jediná činnost. Naše výsledky naznačují, že klíčová je rozmanitost a že zdraví mozku nejúčinněji podporuje kombinace tělesné, společenské a duševní stimulace,“ uvedla Naciová. Pozitivní souvislost vědci zaznamenali i u účastníků s genetickou predispozicí k Alzheimerově chorobě. Výsledky však vycházejí z jejich úvodního vyšetření. Další sledování v rámci desetiletého výzkumu má ukázat, jak se tato souvislost vyvíjí v čase.

S horšími poznávacími schopnostmi ve studii nejvýrazněji souvisely depresivní příznaky a traumatická poranění mozku. Negativní souvislost výzkumníci našli také u cukrovky, vysokého krevního tlaku, nekvalitního spánku a poruch sluchu. Studie tak podporuje význam péče o tělesné i duševní zdraví už ve středním věku; neprokazuje ale, že konkrétní záliba zabrání rozvoji demence.

V Česku přibývá 18letých s ADHD. Pacientka popsala své příznaky (9/2026):