Kundera podle protokolu udával. On sám to odmítá

Udal Milan Kundera známého komunistické policii? Policejní dokumenty říkají, že ano. Kundera to popírá.

O Kunderově udání jako první informoval týdeník Respekt. Dokumenty o Kunderově udání vypátreli pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vše se mělo odehrát 14. března 1950. Student a tehdy už známý intelektuál Milan Kundera měl udat známého své kamarádky Miroslava Dvořáčka, který žil v zahraničí a do Česka přijel jako takzvaný agent-chodec.

Kundera ale v rozhovoru pro ČTK řekl, že informace o jeho udavačství jsou lživé. "Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl a co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal," řekl Kundera. To, že historikové našli jakýsi dokument, na kterém je jeho jméno, je podle něj záhadou.

Pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří dokumenty vypátrali, na svém zjištění trvají. Připouštějí však, že důkazy proti Kunderovi nejsou absolutní.

"Policie se dá považovat za velmi důvěryhodný zdroj, pokud se zachovaly originální dokumenty," říká mluvčí ústavu Jiří Reichl. "Tohle je zápis obvodního oddělení, kam přišel neznámý člověk a řekl, že má informaci, že ten agent chodec bude v tu a tu hodinu na té koleji," řekl a zpochybnil možnost, že si mohl policista osobní údaje o Kunderovi vymyslet.

Podle Kundery je ale možné, že se za něj někdo vydával.

Co se tedy vlastně mělo v březnu roku 1950 stát? Kundera se prý od svého známého dozvěděl, že jeho kamarádka chce nechat na pražské studentské koleji Kolonka přespat svého známého Miroslava Dvořáčka. Jenže ten v 50. letech žil již v zahraničí a do Česka se podíval podruhé jako takzvaný agent - chodec.

Právě tyto informace zřejmě měl i Kundera. Rozhodl se proto vše nahlásit na policejním obvodním ředitelství v Praze 6.

"Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšími oddělení studující Milan Kundera, nar. dne 1. 4. 1929 v Brně, bytem v Praze VII, Studenstská kolej, Tř. Krále Jiřího VI., a udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká, která sdělila studujícímu Dlaskovi z téže koleje, že téhož dne se sešla na Klárově v Praze s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem. (...) Podle prohlášení Militké Dvořáček měl udánlivě zběhnout z vojny a snad měl být od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel," stojí mimo jiné v policejním dokumentu ze 14. března 1950, který Respekt otiskl. Celý dokument k přečtení ZDE.

Miroslav Dvořáček po této návštěvě na koleji u své kamarádky již nepřespal. Na prahu pokoje ho čekali dva uniformovaní policisté a zatkli ho. Dvořáček se poté podrobil sérii výslechů. Na jejím konci stál dvaadvacetiletý trest pro něj a řada dalších trestů pro ty, kteří mu pomáhali.

Milan Kundera patří ve světě vedle Václava Havla k nejznámějším žijícím Čechům. Mezi jeho díla patří například próza Žert, romány Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost nebo povídky Směšné lásky.

Roku 1979 Milanu Kunderovi komunisté vzali československé státní občanství. O dva roky později získal občanství francouzské a zůstal v Paříži. Po revoluci se vrací do Česka tajně a v hotelech se ubytovává pod cizími jmény. Svůj život ani minulost nekomentuje, s novináři se nebaví. Kundera nikdy nekontaktoval ani Dvořáčkovu rodinu. ČTK to řekla Dvořáčkova manželka.

Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil v pondělí na svých webových stránkách podrobnosti o osudech aktérů celé kauzy.