Kdo nežárlí, nemiluje?

"Žárlím jako pes!“

Záminkou k žárlivosti může být cokoliv. Žárlivec vidí v jakémkoliv jednání partnera nějaký záměr. Jakmile zavětří sebemenší podezření, zmocní se ho zkrat….Jak říká klasik partnerských vztahů Miroslav Plzák, věrnost prokázat nelze.

Můžete vysvětlovat, jak chcete, že jste byla u holiče a pak jen něco nakoupit, ale žárlivec začne vše rozpitvávat a analyzovat, až najde nějakou nesrovnalost a vás obviní ze vztahu s vaším homosexuálním kadeřníkem….

Žárlivec je k politování

Žárlivec nevěří, že každý vztah je jedinečný a neopakovatelný. Bojí se, že ho může kdokoliv a kdykoliv nahradit. Petr z Kladna o tom ví své: „Svou ženu strašně miluji. Někdy mám pocit, že ji musím mít pořád celou pro sebe. Když chybí důkaz nevěry, nic to pro mě neznamená. I věrná žena může podlehnout…Nechci ji ztratit, proto žárlím, ale čím víc žárlím, tím víc ji ztrácím…“

Jak nežárlit?

Žárlivec pochybuje o tom, že by ho druhý mohl doopravdy milovat. Je si sám sebou nejistý. Musí se stát nezávislým jedincem s vlastními zájmy. Pokud máte se žárlivostí problémy, zkuste to řešit:

1. Uvědomte si, že problém existuje.

2. Převezměte odpovědnost za své jednání.

3. Naprogramujte se na nový styl jednání.

Když si připustíme, že žárlíme, udělali jsme první krok k tomu, abychom to překonali. Jděte např. na večírek. Pro žárlivce to je potencionálně krizová situace. Měl by si dopředu promyslet své jednání: co všechno se tam může stát a jak na to reagovat a proč.

Např.:

Vašeho manžela na večírku osloví jeho bývalá přítelkyně.

Budete

1) Na ni normálně milá jako na ostatní, protože On si vybral nakonec vás a ne ji – a nezkazíte tím atmosféru?

2) Nebo odtáhnete svého drahého pryč z jejího dosahu , i když bude každému jasné, že si nejste jeho láskou jistá – a naštvete sebe, partnera a rozveselíte „bejvalku“?