V Evropě jde do tuhého. Rusko mění strategii, je nebezpečnější

Němečtí vojáci při cvičení v berlínském metru. Trénovali mimo jiné reakci na simulované útoky sabotérů (19. 11. 2025) | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

11. 10. 2026, 17:31

Ruské sabotáže v Evropě vstupují podle šéfa estonské kontrarozvědky do nebezpečnější fáze. Zatímco dříve útočníci ničili hlavně symbolické cíle, nyní se zaměřují na firmy zásobující ukrajinskou armádu. Častěji přitom používají výbušniny, a zvyšují tak nebezpečí pro civilisty. Také dánská rozvědka očekává, že Moskva v příštích měsících své útoky proti Západu vystupňuje.

Na změnu ruské strategie upozornil v rozhovoru pro časopis Foreign Policy šéf estonské kontrarozvědky Margo Palloson. „Zpočátku tyto útoky směřovaly spíše proti symbolickým cílům,“ uvedl. Zmínil například poškozování aut estonských osobností ovlivňujících veřejné mínění, pálení ukrajinských vlajek nebo žhářský útok na ukrajinskou restauraci.

Zlom podle něj přinesl srpnový útok sabotérů řízených Ruskem na estonskou společnost Milrem, která dodává robotické systémy ukrajinské armádě. „Teď se situace trochu změnila. Podle našeho hodnocení bylo cílem jednoznačně narušit, omezit nebo zastavit veškeré dodávky,“ řekl Palloson s odkazem na pomoc Ukrajině. Kreml tak podle něj přechází od symbolických útoků k operacím, které mají přímo ochromit vojenské zásobování.

Související obsah

12:14

Rusko náhle otočilo. Přiznalo, že válka s Ukrajinou je v kritické situaci

11. 10. 2026 Martina Brabec M. BRABEC

​Palloson zároveň varoval, že útočníci stále častěji používají výbušniny, čímž roste nebezpečí pro civilisty. Estonské úřady proto spolupracují se zbrojními firmami a radí jim, jak lépe zabezpečit své provozy. Před další eskalací varovala také dánská vojenská rozvědka FE. Ve svém hodnocení z 24. září předpokládá, že Rusko v nadcházejících měsících vystupňuje hybridní válku proti NATO a Západu.

Odhalování sabotérů komplikuje zapojení zločineckých skupin a amatérů, které ruské služby získávají i přes sociální sítě. Mezi samotným útočníkem a Ruskem může podle Pallosona stát až sedm prostředníků. Někteří ukrajinští uprchlíci, které Moskva k operacím využívá, přitom nemusí ani vědět, pro koho pracují. V některých případech se domnívají, že plní úkoly pro ukrajinskou bezpečnostní službu.

Související obsah

01:57

Je načase, aby Ukrajina dostala nového prezidenta, prohlásil Trump

11. 10. 2026 Martin Klouda M. KLOUDA

​Zločinecké skupiny navíc podle šéfa estonské kontrarozvědky samy navrhují Rusku další útoky, protože v nich vidí příležitost k výdělku. „Některé skupiny, které tyto útoky provádějí, si uvědomují, že i takto mohou vydělat dobré peníze,“ popsal. Estonsko zároveň zasahuje proti špionáži. Od roku 2025 podle Pallosona zadrželo 20 lidí, které ruské zpravodajské služby naverbovaly při jejich cestách do Ruska.

Navzdory sabotážím Palloson nepozoruje, že by v Estonsku slábla podpora Ukrajiny. „V estonské společnosti nepanuje strach ani panika,“ zdůraznil. Estonská armáda a zpravodajské služby podle něj nevidí výrazné známky toho, že by Rusko připravovalo útok na jejich zemi podobně jako před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Přesto ukrajinské zkušenosti studují, aby dokázaly lépe čelit špionáži, ovlivňování společnosti i sabotážím.

Podívejte se na rozhovor s Janem Šírem u ruských útocích na Ukrajinu (10/2026):