Sobotní změna času: pospíme si, vlaky se zastaví

Má změna času vliv na ekonomiku, jízdní řády nebo zdraví? Většina z nás si jen déle pospí, nebo zaspí. Podívejte se na anketu.

V neděli 26. října se opět změní čas a my si budeme muset ručičky hodinek posunout ze třetí hodiny ranní na druhou. Každoročně tato změna mezi Čechy vyvolává bouřlivé diskuse, zda má skutečně smysl.

Nevzbuzuje však tolik emocí jako posun času, který se odehrává každé jaro a pravidelně nás "okrade“ o vzácnou hodinu spánku.

Městská doprava pojede. Vlaky budou stát

Změna času nemá vliv na jízdní řády městské dopravy. Noční spoje dopravci už v minulých letech vyřešili tak, že autobusy, noční tramvaje a vlaky jezdí v pravidelných časových intervalech.

"Změna letního času na zimní se dotkne patnácti nočních dálkových vlaků Českých drah. Ručičky hodin se posunou o hodinu zpět, dálkové vlaky tedy budou uprostřed noci hodinu čekat. Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedl Kubala.

"Všem, kteří se chystají cestovat vlakem v noci ze soboty na neděli, doporučujeme ověřit si aktuální odjezdy nočních vlaků na lince Kontaktního centra Českých drah na telefonu 840 112 113. Tato linka je k dispozici 24 hodin denně ve čtyřech jazycích,“ dodal Kubala.

Energetické dopady při změně času

Poprvé se lidé v Čechách a na Moravě setkali se změnou času v době Rakouska-Uherska. Zuřila první světová válka a objevila se potřeba šetřit elektrickou energií. V roce 1916 se proto zavedl tzv. letní čas. Na konci války se však od něj upustilo.

Znovu byl letní čas obnoven opět ve válečném období, a to v roce 1940. Tentokrát ovlivňoval českou energetiku celých devět let.

Potřetí a naposledy se o jeho zavedení rozhodlo v roce 1979. Od té doby se u nás nepřetržitě střídá s časem “zimním“.

V roce 1996 ale letní čas doznal “menší“ změny. Z šestiměsíčního období se jeho působení prodloužilo na sedm měsíců, a Česká republika tak srovnala krok a čas se státy Evropské unie.

V dnešní době je však vliv změny času na spotřebu elektřiny zcela minimální. "Venkovní teplota ovlivňuje spotřebu elektřiny mnohem více než světlo", uvedl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Snižuje se rozdíl mezi spotřebou v zimě a v létě. “Je to dáno širším používáním klimatizace, která odběry zvedá. Lidé chladí čím dál tím více", dodal Holubec.

Tělo si poradit umí

Na citlivější lidi to může mít nepříjemný vliv. “Každý se s tím musí srovnat sám. Pár dní to může trvat, ale větší vliv na zdraví to určitě nemá,“ uvedla lékařka Eva Herzová.

Někteří odborníci s tímto postojem nesouhlasí. “Skok na letní čas a zase zpět představuje razantní zásah do biorytmů, organismus se s tím stresem vyrovnává řadu týdnů. Existuje řada diagnóz, od psychiatrických až po neurologické, kde skokový posun času může vyvolat náhlé zhoršení zdravotního stavu,“ uvedl Jan Šimůnek z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Nejvíc však změnu času kritizují ti, kteří budou muset v noci pracovat o hodinu déle. Nástup do dalšího pracovního dne jim nikdo neposune.