Volební souboj mezi Barackem Obamou a John McCainem ovlivní rozhodujícím způsobem ekonomika.
Bilionové ztráty, krachy bank a firem a chudnutí Američanů nahrává změně, kterou představuje především Obama.
Finanční celosvětová krize nabrala naplno obrátky právě ve chvíli, kdy se v USA konají prezidentské volby. Již nyní víme, komu finanční krize ve volbách pomůže a kterému z kandidátů naopak uškodí.
Krize udělala z USA hned vedle Islandu nejpostiženější zemi, která také musí na její řešení vynaložit nejvíce peněz. Sliby kandidátů na úřad prezidenta USA se také vedou v duchu kdo Američanům nabídne více.
Místo terorismu ekonomika
Minulé prezidentské volby byly ve znamení terorismu a bojem proti němu. Ty současné mají leitimotiv finanční krizi. Výrazná většina až 72 procent Američanů totiž bude při svém rozhodování brát v potaz především ekonomickou situaci a řešení problému finanční a hypoteční krize v USA.
V minulých volbách rozhodovalo více méně hypotetické nebezpečí terorismu, které většina Američanů pociťovala pouze kvůli informacím ze sdělovacích prostředků. Současná ekonomická a finanční krize se dotýká téměř každého Američana přímo.
Finanční krize už se dotýká přímo peněženek většiny Američanů, a to negativním způsobem. Nikdo navíc nedovede říci, zda už je krize na ústupu, či bude gradovat, proto je u Američanů strach z budoucnosti a nejistota velmi velká.
Američané krizí rekordně zchudli
Američané přišli od počátku krize až o 2 biliony dolarů. Nejvíce prodělali majitelé akcií bank a jiných finančních institucí. Panika, která zachvátila burzy po pádu několika významných bank v USA a v Evropě postihla miliony vlastníků akcií, kteří tak přišly i o 2/3 hodnoty akcií.
Výrazným způsobem postihla krize vlastníky nemovitostí. Ceny nemovitostí během roku poklesly o více než třetinu. Následkem toho přišlo až půl milionu Američanů o střechu nad hlavou a další miliony se dostaly do problémů se splácením svých hypotečních úvěrů. Prakticky přes noc se klientům bank zvýšily splátky na hypoteční úvěry i několik stovek dolarů měsíčně.
Počet exekucí se v důsledku finanční krize zvedl na trojnásobek.
Zvyšuje se i počet bankrotů firem a do problémů se dostávají největší firmy, které masově propouští zaměstnance. Odhaduje se, že do konce příštího roku zvýší nezaměstnanost ze čtyř a šest procent a o práci tak přijde 2-3 miliony lidí.
Ve spojení s vysokou inflací a rostoucími cenami energií se tak ekonomika dostala do jedné z největších krizí za poslední desetiletí a Američané to cítí.
V ekonomických záležitost věří voliči Obamovi
Právě v rozhodujících ekonomických otázkách věří Baracku Obamovi 62 % voličů zatímco McCainovi pouze 43 %. Důvodem nejsou ekonomické znalosti a schopnosti Obamy, ale především jeho příslib změny. A právě změna nepříznivého ekonomického trendu je spojována se změnou politickou na úrovni prezidenta.
Dle všech předpokladů a odhadů prospěje finanční krize Baracku Obamovi. Výrazný náskok Obamy v ekonomických otázkách totiž eliminuje téma bezpečnosti, terorismu či zahraniční politiky, ve kterých je jeho konkurent silnější.
Američané mají navíc v paměti osm let prosperity za posledního demokratického prezidenta Clintona, kdy ekonomika rekordně rostla a občané bohatli. Uspěšná léta vystřídala ekonomicky výrazně méně úspěšná léta Bushovi vlády, která vyvrcholila právě velkou finanční krizí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz