Před 19 lety to vypadalo, že komunisti končí. ZASMĚJTE se historii

Dnes je to 19 let, co studenti vyšli do ulic a svrhli režim. Koukněte na video, že historie může být někdy i hodně k smíchu.

Podle dva roky starého průzkumu přitom každý pátý mladý Čech neví, co se 17. listopadu stalo. Stojí za to si připomenout, co se tehdy stalo.

Všechno začalo nevinně. Na pražském Albertově se sešli studenti vysokých škol, aby zavzpomínali na rok 1939, kdy nacisti uzavřeli vysoké školy.

Sraz přitom organizoval Socialistický svaz mládeže, tedy odnož komunistické strany. Ke vzpomínce se ale přidali i členové Nezávislých studentů. Dav na Albertově byl podle odhadů Státní bezpečnosti až patnáctitisícový. Shromáždění se později vydalo na Vyšehrad, kde vzpomínka oficiálně skončila.

Poté ale tisíce lidí neplánovaně vyrazily do centra města. Tady je zastavily kordony policistů. Ti nejdříve jen blokovali další pochod davu do centra, ale později začali policisté na Národní třídě pokojně demonstrující surově mlátit, zatýkat a nakládat do policejních autobusů.

O den později se informace o tvrdém zákroku dostaly mezi lidi a začaly se objevovat první stávkové výbory. Šířily se i fámy o smrti studenta Martina Šmída. Až později se ukázalo, že mrtvý student byl ve skutečnosti agent StB Ludvík Zifčák.

19. listopadu (tedy v neděli) vzniká Občanské fórum. V pondělí se na většině pražských vysokých škol podařilo vyhlásit stávku. Na Václavském náměstí začaly každodenní pokojné demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí. Na tak velká shromáždění už byla státní bezpečnost krátká.

Čtyřiadvacátého listopadu složil generální tajemník a celý ústřední výbor KSČ své funkce. O den později demonstrovalo na podporu Občanského fóra tři čtvrtě milionu lidí a dění začala živě přenášet Československá televize.

27. listopadu došlo na dlouho plánovanou dvouhodinovou generální stávku, do které se přidalo až 75 procent všech podniků v zemi.

Třetí prosincový den představil tehdejší předseda vlády Ladislav Adamec vládu novou, v níž ale komunisté stále výrazně dominovali. Sedmého prosince nová vláda pod tlakem veřejnosti rezignovala, o pár dní později se k ní přidal i Gustáv Husák.

Devětadvacátého prosince se československým prezidentem stal Václav Havel. 28. března 1990 oficiálně zaniklo socialistické Československo a vznikla ČSFR. V červnu mohli Češi a Slováci poprvé od roku 1946 svobodně volit. KSČ získala třináct procent hlasů a neměla tak sílu vládnout dál.