Pneumokok ničí tříměsíční dívenku. Trvale poškodil mozek

V pražské Thomayerově nemocnici leží tříměsíční dívka. Má pneumokoka.

"Dívka má pneumokokovou infekci,“ řekla našemu serveru mluvčí Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová. "Její stav je vážný,“ uvedla. Dívka leží v nemocnici již devátý den. Do nemocnice ji přivezli už v noci z úterý na středu v minulém týdnu. "Má nevratně poškozený mozek," řekl reportér Adam Halmoši.

"Malé děti jsou nejrizikovější skupinou, prognóza stavu těžce nemocného dítěte je nejistá,“ řekla Štanclová. Dívenka bojuje o život na pediatrické klinice v nemocnici v pražské Krči.

Závažné následky jsou běžné

I kdyby přežila, bude mít trvalé následky. Podobné postižení přitom není  nijak výjimečné. "Na následky pneumokokového zánětu mozkových blan umírá až polovina pacientů a polovina přeživších má trvalé následky: hluchotu, epilepsii nebo jiné poškození mozku," říká Jiří Havránek, který na jednotce intenzivní péče v Thomayerově nemocnici ošetřuje právě nemocnou dívku.

Nemoc postihla i syna paní Aleny Tomasové. Chlapec se po infekci vrátil ve vývoji skoro na začátek. Poslechněte si, co statečná maminka o nemoci malého Alana říká.

Pneumokokový zánět mozkových blan nebo septický šok podle aktuálních údajů v Česku postihují asi 230 osob ročně. "Je to srovnatelné s minulým rokem," říká Pavla Křížová ze Státního zdravotního ústavu. "Slabších" infekcí pneumokoky ale v posledních letech přibývá.

"V České republice ročně onemocní skoro sto dětí mladších dvou let a deset až dvacet jich každý rok zemře," říká dětská lékařka Hana Cabrnochová.

Jak nemoc poznat?

Jen těžko. Pneumokokový zánět mozku často začíná jako obyčejná rýma nebo zánět středního ucha, a tak se dlouho nemusí poznat, jak závažná může být. V prvním stadiu, před vypuknutím „klasických“ příznaků, se vyskytuje teplota, nechutenství, nevolnost, nadměrná žízeň, průjem, dýchací problémy, bolest nohou a dítě může mít také studené končetiny a změněnou barvu pokožky.

Asi 12 hodin po vypuknutí infekce se objevují hlavní příznaky: vysoké horečky, slabost, ospalost, silná bolest hlavy, silné zvracení, změny nálad (zmatek a podrážděnost) a fotofobie, tedy snaha unikat přímému světlu. Když už je infekce pokročilá, projevuje se ztuhnutím šíje a nohou, bolestí zad, svěděním a skvrnami na pokožce.

Některé děti mají očkování bezplatné

Jedinou účinnou prevencí nemoci je očkování, které se zahajuje obvykle asi ve třech měsících věku a sestává ze tří až čtyř očkovacích dávek. Není ale součástí povinného pojištění, a tak za něj rodiče musí zaplatit několik tisícovek.

Plně hrazenou vakcínu mají jen děti, které jsou pneumokokovým onemocněním zvlášť ohrožené. Už dnes ji tak mohou dostat děti s poruchami imunity nebo po transplantacích, děti se závažným onemocněním sleziny, děti s chronickými onemocněními plic nebo opakovanými záněty středního ucha, děti s kochleárními implantáty nebo ty, které už meningitidu nebo septický šok prodělaly. Na očkování ostatním dětem přispívají i některé zdravotní pojišťovny.

V Česku má být státem hrazená vakcinace proti pneumokokům zavedená od příštího roku – ovšem pouze v případě, že bude přijata potřebná zákonná změna. Ta je ovšem součástí reformního balíčku ministra Julínka, a proto je její budoucnost nejistá.

Na očkování, které bude pro rodiče dobrovolné, bude stát muset vynaložit 400 milionů korun. I tak je to ale méně, kolik dnes stojí léčba malých pacientů, které infekce postihnou.

Miliony mrtvých ročně

Pneumokoky způsobují záněty středního ucha, zápal plic nebo otravu krve, a také nejnebezpečnější zánět mozkových blan. Nejčastěji těmito infekcemi onemocní děti do čtyř let a lidé nad 65 let, kteří na infekce často umírají.

Odhaduje se, že v celosvětovém měřítku mají pneumokokové infekce na svědomí 1,6 milionu mrtvých ročně. Polovinu z nich tvoří děti do pěti let věku.