Jak se slaví v Japonsku? No, jak…? Jinak!

Japonci nemají křesťanskou tradici, a tak Vánoce neslaví v takové míře jako my.

Zato oslavy příchodu Nového roku jsou už po staletí jednoznačně jejich hlavním svátkem.

Štědrý den je víceméně běžným pracovním dnem. Jen obchody křesťanský svátek využívají jako další prostředek ke zvýšení tržeb. Chodí tu tedy Santa Klaus a hrají se německé koledy. Vánoční stromečky tu ale nenajdete. Starší Japonce to všechno nechává ledově klidnými. Jen ti mladší si zvykli, zajít si na Štedrý večer třeba na zákusek do cukrárny nebo si dávají malý dárek. A kapra lidé v Japonsku nejedí nikdy. Pro ně je to nečistá ryba, protože se chová ve stojaté vodě a je cítit bahnem. Proto na něj celoročně nenarazíte ani v obchodě.

Goraikó

Hlavní pozornost je tedy upřena k nejdůležitějšímu dni roku, což je Nový rok. Několik týdnů před svátkem jsou už obsazeny všechny lety i jízdenky na superexpress Shinkansen směrem ven z Tokia. Většina lidí tady má příbuzné na venkově. V Japonsku se, na rozdíl od Čech, podle tradičních zvyklostí neoslavuje půlnoc 31.prosince. Naopak 1. ledna je zvykem vstát a zajít se podívat na první východ slunce v novém roce. Říká se tomu "goraikó“.

Omoči i otošidama

A sváteční menu? Ráno se jí bochánky z utlučené rýže "omoči“. Jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sojových bobů. Dalším typickým pokrmem jsou hnědé dlouhé nudle z prosa "soba“. Jejich délka symbolizuje dlouhý život a také přání, aby všem co nejdéle vydržely hezké vztahy i jejich předsevzetí. Děti se nemohou dočkat "otošidama“. Není divu. Jde o výrazně navýšené kapesné v okrasné obálce – a dostávají ho od celé rodiny. "Otošidama“ ale dostávají pouze děti, které si ještě nevydělávají.

Takoage

Mezi dětské novoroční hry patří například "takoage“ čili pouštění draka. (V Japonsku se drak pouští na Nový rok a nikoliv na podzim jako v Čechách).

Kakizome

Dospělý si zase štětcem obřadně kaligraficky napíše na podlouhlý svislý papír své přání nebo předsevzetí pro další rok a pověsí si je někde v bytě na viditelném místě. Tomu se říká "kakizome“.

Osečirjóri

V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo "osečirjóri“, umístěné v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami. V každé je nějaké japonská dobrota (ryba, zelenina atd.) Všechno musí být na pohled atraktivní a barevné.

Nengadžó

V tu dobu se už ve schránkách objevují "nengadžó“ – tedy novoroční blahopřejné pohlednice. Zajímavostí je, že musí být doručené právě 1.ledna. Mají proto jednotnou formu, aby je snado rozpoznávaly. Na poště se příchozí "nengadžó“ skladují a 1. ledna je všechny roznášejí do schránek. Pošťáci jsou proto na Nový rok zdaleka nejzaneprázdněnějšími lidmi v Japonsku.

Hacumóde

Po obědě probíhá krátká modlitba v budhistické svatyni, čemuž se říká "hacumóde“. Modlí se všichni bez ohledu na to, zda jsou věřící či ne. Oslavy příchodu Nového roku končí 15.ledna.