Hrozí vám také datový kolaps?

Zdroj: Oficiální zdroj

V počítačích se data hromadí tak závratným tempem, že je uživatelé nestačí řádně ukládat, natož pravidelně zálohovat. Možná se potýkáte s podobným problémem.

V roce 2010 má množství vytvořených a zdublovaných informací tvořit 966 miliard gigabytů. To je osmnáctkrát více než všechny knihy, které byly kdy napsány.

Pomyslný komínek knih by sahal od Slunce až na Pluto a zpět. V záplavě dat hrozí nevratná ztráta klíčových dokumentů či chaos – uživatelé nebudou schopni potřebné informace v nahromaděných datech najít. Říká to analýza technologických společností EMC a S&T CZ.

Denně desítky nových megabytů

Podle ní pak každý uživatel počítače v závislosti na své profesi denně vytvoří megabyty či gigabyty dat. Průměrný uživatel tak ročně vyprodukuje minimálně 40 GB dat, která zahrnují nejčastěji textové dokumenty, e-maily, fotografie a videonahrávky. Pokud si v nich brzy nesjedná pořádek, postupem času se v nich úplně ztratí.  

Tím se myslí situace, kdy potřebná data – například firemní smlouvy či fotografie z dovolené – nejsou dostupná. Datový kolaps může mít řadu podob: selhání a poškození úložného disku, jeho zcizení, neúmyslné smazání dat nebo ztráta záložního média.

Během let se může navíc shromáždit tolik dokumentů, že najít ten potřebný je zhola nemožné – ať už na disku počítače nebo v množství záložních disků.

Kopie kopií - nový problém

Uchovávání dat vytvořených samotným uživatelem by se dalo ještě zvládnout. Nicméně značnou část ukládaných souborů tvoří kopie dat vytvořených jinde: "E-mail s 5megabytovým obrázkem zaslaný deseti kolegům ubere kliknutím myši na firemních discích 50 MB prostoru. Pokud jde o velkou firmu, denní akumulace dat je nepředstavitelná,“ potvrdil Vojtěch Dvořák ze společnosti S&T CZ.

Větší firmy jsou proto přibývajícími daty doslova zavaleny. Šéf informačních technologií společnosti Chevron například tvrdí, že jeho firma denně akumuluje 2 terabyty dat, což je datový prostor, o kterém se ještě před několika lety tvrdilo, že by měl dvěma lidem vydržet na celý život.

Typickým fatálním omylem je pak podle odborníků představa, že data stačí uložit třeba na DVD disk. Životnost takových médií je ale v lepších případech deset let, disk však nemusíte přečíst už za měsíc.

Kam s nimi

Kam tedy data ukládat? Častou volbou je ukládání na pásky – levný a relativně spolehlivý způsob uložení velkého objemu dat. Bohužel může selhat při dlouhodobé archivaci dat. Navíc, pokud je třeba rychle vyhledat například deset let stará data, musí existovat systém, který k nim uživatele rychle dovede. A ten prostě není.

Jako nejspolehlivější metoda archivace dat se proto jeví pevné disky. Sice ani ty nemají neomezenou životnost, ale dají se snadno monitorovat, a pokud se schyluje k poruše, lze data přenést na jiný disk. Trendem se nově stávají centrální úložiště.