Ála, jak mu většina lidí říká, byl od pěti let v dětském domově. Na hranici dospělosti se začal přátelit s Petrem a Šárkou, jeho hostiteli.
Aladar Slobodník neví o svých pravých rodičích nic. "Ani mě to nezajímá,“ tvrdí, ale přitom se dívá do země.
Vyrostl v dětském domově v Krompachu s dětmi, které měly podobný osud. Teď je mu dvacet. Nebaví ho chodit jen z práce do práce, proto hraje fotbal. Poprvé v životě se opil na svém maturitním plese. Rád by vystudoval vojenskou vysokou školu. Jeho snem je pak zahraniční mise, třeba v Afghánistánu.
Ála je jedním z mladých lidí, kterým start do dospělého života usnadňuje hostitelská rodina. Hostitelé nejsou ani adoptivní rodiče, ani pěstouni. Dítě z domova si vezmou k sobě třeba jen jednou za čas.
Hostitelé nemusejí žádat o souhlas biologické rodiny. Ty se ve většině případů svého dítěte nechtějí vzdát úplně, a tak plní alespoň zákonnou povinnost a jednou za půl roku projeví o svého potomka zájem. To prakticky znemožňuje možnost adopce a způsobuje průtahy v procesu pěstounské péče.
"Pro takové děti je to skutečně jediná možnost jak poznat fungující rodinu,“ vysvětluje význam hostitelů Šárka Kuželová, ředitelka občanského sdružení Peppermint, které se problematikou zabývá. "K hostitelské péči je potřeba souhlas dětského domova a sociálky, která rodinu zájemce o děcko prověřuje,“ dodává.
"Pro děti je to obrovská motivace. Myslím, že je to přínosné jak pro dítě samotné, tak i pro dětský domov,“ říká Petr Kužel, šéf Hospodářské komory ČR a jeden z hostitelů. Kuželovi mají tři dcery. Všechny berou Álu jako svého bráchu.
"Ten vztah není dán zákonem, ale vůlí obou stran – jak hostitelů, tak dítěte. V našem domově ale hostitele preferujeme u dětí od deseti let. V tom věku už bývají schopné samostatnějšího úsudku a taky proto, že s přibývajícím věkem se snižuje šance na vzetí k pěstounům. Ti se totiž o děti, které přesáhnou tuto věkovou hranici, zajímají jen minimálně,“ říká Martin Lněnička ředitel dětského domova v pražských Počernicích.
Sdružení Peppermit se snaží pomáhat taky těm, kteří stojí na prahu dospělosti a z jistoty dětských domovů musejí ven - do reálného života. "Sháníme jim bydlení, ze začátku si platí jenom služby, do půl roku ale musí být schopni splácet celý nájem – to je podmínkou,“ popisuje Kuželová.
Budoucnost dětí z dětských domovů se ale snaží ovlivňovat taky známé osobnosti. Do projektu "Hvězda pro hvězdičku“ se coby patron jednoho z chlapců zapojil taky nestor českého rocku Petr Janda. Kromě něj třeba Jan Kalousek, Richard Tesařík a řada dalších celebrit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz