PROHLÍDKA bývalého koncetráku. V Evropě zadarmo, v Česku za peníze

Terezín, Osvětim a Mauthausen byly tábory na zničení milionů životů z celé Evropy. Studenti mají všude vstup zdarma - jen v Česku se platí.

Extremismus v Česku sílí a odstupující ministr vnitra Ivan Langer proto tento týden představil plán, jak s ním bojovat. Strategie stojí na několika pilířích - kromě represe se má strategie soustředit i na preventivní přístup.

Součástí toho by mělo být i ukazování chyb z minulosti - konkrétně hrůzy druhé světové války. Největší zvěrstva mohou připomenout bývalé koncentrační tábory, jenomže do nich se dostanou jen nadšenci. Vstup do nich se totiž platí a často ne zrovna málo.
 

 

Například do památníku v Lidicích zaplatí návštěvníci "jen" 80 korun, ale do Terezína se částka za vstupné vyšplhá už na 130 korun. K tomu je ještě potřeba přičíst peníze na dopravu na místo, stravu na den a "výlet do historie" vyjde na několik stokorun.

V Evropě se neplatí

Při příjezdu do Lidic vás uvítá poloprázdné parkoviště, zatímco v Mauthausenu v Rakousku je problém vůbec zaparkovat.

“Nemůžeme si dovolit vybírat od studentů peníze. Prohlídka tábora není nic příjemného, aby sem děti za vstupné chodili jako do Disneylandu,“ prohlásila správkyně koncentračního táboru v Mauthausenu Helga Schweigerová.

“Vstupy do bývalých koncentračních táborů v Německu jsou pro větší skupiny zdarma. Využívají toho především školní skupiny,“ sdělila Veronika Slováková, pracovnice Německé turistické centrály.

V Německu je v osnovách základních škol povinná návštěva těchto táborů. “Celkově se Německo staví k ukazování minulosti jako prevenci proti opakování chyb,“ dodala Slováková.

V Česku nejsou na návštěvy zdarma peníze

Ministerstvo kultury, pod které správa památníků spadá, nemá peníze na to, aby českým studentům vstup zdarma do objektů umožnila.

“O tomto nedostatku víme a byli už návrhy vše změnit. Bohužel rezort kultury je při financování na posledním místě a volné prostředky na bezplatný chod památníků v Terezíně a v Lidicích nemáme,“ pověděl Jan Cieslar tiskový mluvčí ministerstva kultury.



Mezi lety 1933 až 1945 založili nacisté kolem 20 000 různých táborů, kde věznili milióny obětí. Táborů bylo několik typů - pracovní tábory, tranzitní (průchozí), kde lidé pouze čekali na další transport a také tábory vyhlazovací určené výhradně pro hromadné vraždění.