Druhá bitva o Berlín: Spojenci porazili Sovětský svaz

Zdroj: oficiální zdroj

12. 5. 1949 uvolnili Rusové blokádu Berlína.

Byla to první veliká bitva studené války. Trvala 318 dní a vítězství si nakonec připsali západní spojenci. Dějištěm historického střetu bylo nebe nad Berlínem.

V noci z 23. na 24. června 1948 uzavřeli Sověti všechny tranzitní cesty do Západního Berlína. Byla to reakce na spor o měnovou reformu, kterou západní spojenci, tedy USA, Velká Británie a Francie, provedli ve svém okupačním sektoru Německa, tedy i v jejich části metropole.

 Dobový dokument o blokádě Berlína, díl I.:

Ostrov v Rudém moři

Západní Berlín byl ostrůvkem utopeným hluboko v sovětské zóně. Sověti ho proto mohli dokonale odříznout a izolovat. Vojáci zavřeli všechny příjezdové cesty, do západní zóny Berlína nemohli lidé ani zboží. Zavřené byly silnice, železnice i vodní cesty. Kvůli údajnému nedostatku uhlí přestala elektrárna Golpa – Zschornewitz přestávat dodávat na "západ“ elektřinu.

Začala berlínská blokáda. Sovětský vůdce Stalin doufal, že touto mocenskou hrou vyžene západní spojence z německé metropole. Skoro dva a čtvrt milionu lidí v západním sektoru nemohlo bez potravin a uhlí potřebného k výrobě elektřiny dlouho přežít. Potřebovali přes 4500 tun zásob na den.

 Dobový dokument o blokádě Berlína, díl II.:

Západní spojence ihned napadla jediná možnost, jak obklíčené město zásobovat – vzduchem. Podle dohod se Sovětským svazem z konce války totiž měli nárok na tři úzké letecké koridory do města. "Letectvo dopraví všechno,“ odpověděl podle dnes už zlidovělé verze americký generál Curtis LeMay na dotaz vrchního velitele americké okupační zóny Lucia D. Claye o možnostech leteckého zásobování uhlím.

Washington se nejdřív na složitou operaci netvářil ani trochu nadšeně. Letecké zásobování bylo technicky a hlavně finančně velice náročné. Nakonec ale americký prezident Harry S. Truman rozhodl, že "pevnost“ Západní Berlín je třeba udržet a letecké mosty mohly 26. června začít. Operace dostala název Vittles – Potraviny.

Zdroj: oficiální zdroj

Letecký most

Berlíňanům se připomněly tři roky staré zážitky z konce války, nad jejich hlavami zase létaly bombardéry – Dakoty a Skymastery. Tentokrát ale jejich náklad neničil a nezabíjel, pomáhal Berlíňanům přežít. A to doslova, ačkoli se totiž američtí a britští letci snažili, museli obyvatelé obklíčené oblasti vyjít skutečně s málem. Na den měli pouhých 30 gramů tuku, 40 gramů masa a pět gramů sýra. Hlavní část jídelníčku tvořila sušená vejce, sušené brambory a sušené mléko. Elektřina běžela čtyři hodiny denně, málo bylo i uhlí. To přitom bylo hlavním nákladem bombardérů.

Letecký most dosáhl obřích rozměrů, byla to největší humanitární akce v dějinách. Letadla v Berlíně přistávala každé tři minuty, často jich bylo najednou ve vzduchu až čtyřicet, stroje se řadily ve vzduchu za sebou v různých výškách. Zásoby přilétaly dnem i nocí, v nejvyšší špičce přistálo nebo startovalo na některém z berlínských letišť letadlo každých 62 sekund, to je 1440 přistání nebo startů za den. Drahocenné zásoby vykládalo dvacet tisíc Berlíňanů. Obyvatelé si museli zvyknout na hluk přistávajících a startujících letounů. "Věděli jsme, že to znamená něco dobrého. Když byla třeba mlha, doufali jsme, že se pilotům nic nestane,“ vzpomínal před lety na pocity během blokády tehdy šestiletý Ulrich Kirschbaum.

Zdroj: oficiální zdroj

Piloti, kteří se někdy sami v žertu titulovali jako kovbojové, startovali z devíti letišť v západním sektoru Německa, přistávali na berlínských letištích Tempelhof a Gatow. Na začátku leteckého mostu bylo vybudováno ještě letiště Tegel. Nezaměstnaní Berlíňané ho postavili během 85 dní. Přistávání nebylo pro piloty vůbec snadné. Kvůli silnému provozu museli přistát na první pokus, pokud se jim to nepovedlo, museli se vrátit do západního sektoru Německa. Ne všechny stroje ale doletěly, při pádech letadel zahynulo 78 lidí.

12. května 1949 Stalin blokádu Berlína odvolal. Západní Berlín trpěl, ale přežil. Konec blokády přišel podle některých odborníků v pravý čas. Kvůli blokádě totiž nemohly fungovat průmyslové podniky v obklíčené části města. Letecký most dopravoval ty nejnutnější věci a průmysl byl blízko úplnému vysílení. Na konci blokády bylo v oblasti 130 tisíc nezaměstnaných, řada podniků musela přerušit výrobu.

I když byla blokáda oficiálně ukončena, spojenci pokračovali v leteckém zásobování ještě další čtyři měsíce. Chtěli do Západního Berlína dopravit zásoby pro případ, že by se blokáda ještě někdy opakovala.

Zdroj: oficiální zdroj

Američané jsou naši přátelé!

Letecký most se zastavil po 462 dnech. Letadla do Západního Berlína dopravila 2,3 milionu tun nákladu, skoro sedmdesát procent bylo uhlí, čtvrtina pak potraviny. Piloti vzlétli k neuvěřitelnému počtu 272 tisíc letů. Američané za udržení Berlína zaplatili 350 milionů dolarů, vyjádřeno v dnešních cenách by to byly dvě miliardy dolarů.

Letecký most do Západního Berlína představoval první velkou porážku Sovětského svazu po konci druhé světové války. Nepodařilo se jim to, co chtěli odstřižením části města od zbytku dokázat - tedy vyhnat západní spojence z jejich zóny Berlína a ujmout se vlády nad celým městem.

Celá akce měla ale ještě jeden významný výsledek. Obyvatelé západních okupačních zón přestali brát Američany, Brity a Francouze jako nepřátele a okupanty. V očích mnoha Němců se z nich stali přátele a ochránci. "Nejednali s námi jako s poraženými, chtěli nám pomoci,“ řekl časopisu Der Spiegel pamětník Kirschbaum.

Přispěl k tomu i americký pilot Gail Halvorsen. Při jednom z prvních letů vyhazoval nad Západním Berlínem sladkosti připevněné na malých padáčcích. Brzy to začali dělat i další piloti. Jejich stroje si proto hlavně mezi berlínskými dětmi vysloužily přezdívku "rozinkové bombardéry“.