Europarlament = záhadná parta bohatých poslanců

Češi půjdou v pátek a sobotu 5. a 6. června k volebním urnám. Co přináší magická aura vzdálené evropské politiky?

Dění ve Sněmovně sleduje většina z nás, když už ne v přímém přenosu třeba na stránkách tn.cz, tak aspoň z denního tisku.

Evropský parlament ale zůstává pro většinu Čechů neznámou i po pěti letech, které už trávíme jako členové prestižního klubu evropské sedmadvacítky. Co je agendou obří instituce, která bojuje s rostoucím nezájmem evropských voličů?

Evropský parlament formálně existuje už od roku 1962. Jeho oficiálním sídlem je francouzský Štrasburk.

Europoslanci však mají zázemí i v Bruselu. V dobách začátku kontinentální integrace tvořilo evropský blok pouze šest států. Kromě zemí Beneluxu to byly ještě Itálie, Francie a Spolková republika Německo.

Až v roce 1979 šli poprvé lidé z členských zemí poprvé volit europoslance. Od té doby se eurovolby konají každých pět let, chodí k nim ale stále méně voličů. Evropským politikům se nedaří vysvětlit lidem, že zájem o věci evropské by měli nadřazovat nad vnitrostátní problémy. Většinou je voličům bližší domácí politika. Ze zhruba 375 milionů evropských voličů tak k volbám dorazí zhruba třetina z nich, Češi nebudou výjimkou.

Pro své kandidáty hlasujte už nyní. Zajímá nás, jaké strany vedou u čtenářů tn.cz. Hlasujte ZDE. 

Boj o teplá křesla

Před pěti lety poprvé ovlivnili složení Evropského parlamentu i Češi. Coby unijní nováčkové měli nárok na 24 poslaneckých křesel. Pro zajímavost nejpočetnější národ Unie Němci mají v Bruselu a ve Štrasburku 99 zástupců. Ve volbách před pěti lety drtivě zvítězila ODS, která získala devět křesel. Na druhém místě skončili komunisté. Miroslav Ransdorf a Vladimír Remek mají v Bruselu ještě čtyři další české soudruhy.

Naopak zkázou byly volby pro ČSSD Vladimíra Špidlu, kterého porážka stála křeslo premiéra. Paradoxně si pak polepšil, protože se shodou okolností stal eurokomisařem.

I když v Bruselu zasedala známá jména, o práci českých europoslanců jsme se v novinách dočetli zřídkakdy. Kdyby nebylo spícího Falbra, hlasování o zbavení poslanecké imunity Železného či tvarůžkové bitvy lidovce Březiny, dala by se medializace české stopy v Evropském parlamentu přirovnat k nepopsanému listu.

Méně míst pro Čechy

Česká pozice v novém Europarlamentu se po volbách ještě trochu zhorší. Budeme mít v novém evropském molochu jenom 22 europoslanců. Důvodem je zeštíhlení instituce - ze současných 785 europoslanců si Evropané vyberou 736 zástupců.

Přesto zájem o dobře placená křesla v Bruselu a Štrasburku v Česku neopadá. Kromě starých známých europoslanců (Zahradil, Roithová, Železný, Bobošíková, Remek, Ransdorf) touží po evropské metě známá jména českého veřejného života. Mezi kandidáty najdete například politického veterána Petra Cibulku, který sisyfovsky touží dobýt piedestal vysoké politiky, bývalého vůdce extremistických republikánů Miroslava Sládka, protiradarového aktivistu a hladovkáře Jana Tamáše, zhrzeného exposlance ODS Vlastimila Tlustého a další. Celkem kandiduje 33 politických uskupení.
 

Největší boj o vítězství se tradičně strhne mezi ODS a ČSSD. Už teď se na plné obrátky rozjela kampaň, sociální demokraté sázejí na jistotu. ODS zase nabízí "řešení místo strašení". Lídr občanských demokratů pro eurovolby Jan Zahradil pro pravicové připravil "socanské koblihy".

I když se poslanci dostanou do Evropského parlamentu, musí se pak sdružovat v evropských politických stranách. Prim hrají v Bruselu levicoví socialisté a pravicoví lidovci, kteří teď mají nejsilnější zastoupení.

Dost peněz a méně pravomocí

Každý sbor zákonodárců něco stojí. Například v roce 2006 se na provoz Evropského parlamentu vynaložilo 1,32 miliardy eur. Nejvíce zatěžují rozpočet úředníci, kterých je jenom při Europarlamentu kolem šesti tisíc. I tak je z celkového rozpočtu EU parlament ještě relativně skromný, pohltí zhruba pětinu výdajů na instituce EU.

Jediným orgánem EU, která může navrhovat normy, je totiž Komise. Europoslanci se snaží přesunout více kompetencí pro zákonodárný sbor. To by jim měla zaručit i Lisabonská smlouva. Přesto nejsou europoslanci partou bezvýznamných mluvků. Společně s Radou Evropské unie každoročně rozhoduje Europarlament o rozpočtu EU. Podepisuje ho předseda Europarlamentu, kterým je v současné době německý křesťanský demokrat Hans-Gert Pöttering.