Ruské stíhačky spustily v Evropě poplach. Dvě země NATO zasáhly poprvé společně

Stíhačka MiG-31K. | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

26. 9. 2026, 10:37

Ruské vojenské letouny vyvolaly ve čtvrtek reakci Finska a Švédska nad Finským zálivem. Obě země NATO vyslaly své pohotovostní stíhačky, které ruskou formaci zachytily a identifikovaly. Finské a švédské letectvo tak vůbec poprvé podniklo společnou operační identifikační misi. Ruské stroje se přitom pohybovaly v mezinárodním vzdušném prostoru.

Finské a švédské stíhačky rychlé reakce vzlétly ve čtvrtek 24. září nad Finský záliv. Podle finských ozbrojených sil dostaly za úkol zachytit a identifikovat skupinu ruských vojenských letounů. Operaci řídilo operační středisko finského letectva. Do akce vyrazily finské F/A-18 Hornet a švédské JAS 39 Gripen.

Ruskou formaci tvořil transportní letoun Tu-134 spolu se stíhačkami MiG-31 a Su-30. Všechny stroje letěly v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem, takže finská armáda v souvislosti s touto akcí nehlásí narušení svého vzdušného prostoru. Severské stíhačky ruské stroje zachytily a identifikovaly.

Související obsah

02:30

Poplach v Polsku: Rusko narušilo vzdušný prostor, vyletěly stíhačky

23. 9. 2026 Veronika Zemanová V. ZEMANOVÁ

​Právě společný postup představoval premiéru. Finské a švédské letectvo sice spolupracuje a společně cvičí už několik let, dosud ale nepodniklo společnou operační identifikační misi. „Užší spolupráce, kterou jsme zahájili letos na podzim, nám umožňuje společné identifikační mise a také nasazení pohotovostních stíhaček ze základen druhé země,“ vysvětlil zástupce náčelníka štábu finského letectva Vesa Mäntylä.

Spolupráci ocenil také velitel švédského letectva Jonas Wikman. „Takhle vypadá úzká spolupráce v praxi. Díky důvěře a pevným vztahům, které budujeme už roky, teď dokážeme bez problémů operovat společně – jako letectva, jako státy i jako spojenci,“ prohlásil. Finské a švédské stíhačky drží pohotovost především na základnách ve svých zemích, podle potřeby ale mohou využívat také základny sousedního státu.

Související obsah

12:17

Polské stíhačky v pohotovosti. Nedaleko hranic explodoval dron

17. 9. 2026 Anastazie Podhůrská A. PODHŮRSKÁ

​Na zásah reagoval i švédský premiér Ulf Kristersson. „Baltské moře nikdy nebylo tak zranitelné jako nyní, zároveň ale nikdy nemělo tak dobrou ochranu jako právě teď,“ uvedl podle Euronews. Napětí v oblasti Baltu v posledních letech vzrostlo a severské země pravidelně vysílají své stíhačky k ruským letounům. Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023, Švédsko ho následovalo o rok později.

Incident přišel ve stejný den, kdy dánská vojenská rozvědka zveřejnila nové hodnocení hrozby ze strany Ruska. Její šéf Thomas Ahrenkiel podle Euronews upozornil na „nízké, ale rostoucí riziko“, že Moskva podnikne omezený vojenský útok proti jednomu nebo několika státům NATO sousedícím s Ruskem. Rozvědka zároveň považuje rozsáhlou ruskou invazi do některé země NATO za vysoce nepravděpodobnou.