Vědci objevili obří černou díru s rozměry celé galaxie a hmotností neuvěřitelných 18 miliard Sluncí.
Masivní požírač hmoty má dokonce své dvojče, které kolem něj obíhá po eliptické dráze. Díky sledování menší z černých děr mohli astronomové ověřit platnost Einsteinovy obecné teorie relativity.
Zatím největší dosud objevená černá díra je asi šestkrát hmotnější než dosud známá konkurence. Naštěstí, jak dodávají vědci, je od Země 3,5 miliardy světelných let daleko. Stala se srdcem kvasaru OJ287.
Kvasary jsou extrémně jasné objekty s černou dírou vprostřed, kterou obklopují spirály hmoty. Při pohlcování těchto částit černá díra emituje obrovské množství radiace, kvasar díky tomu "bliká".
| Co je to kvasar |
| Jak jsme již naznačili, pravděpodobnou základní částí kvasaru je supermasivní černá díra v centru vzdálené galaxie, přičemž září do ní padající hmota. To kvasary řadí mezi aktivní galaxie. Není znám žádný jiný mechanismus, který by měl tak velký zářivý výkon s tak rychlými změnami, jako mají kvasary. |
| V blízkém vesmíru se už kvasary nevyskytují. Černé díry ve středech galaxií, jako jsou například i naše Galaxie nebo galaxie v Andromedě, již velké množství materiálu ze svého okolí pravděpodobně spotřebovaly. Kvasary byly objeveny koncem padesátých let dvacátého století na prvních rádiových mapách oblohy. Vzdálenost nejbližších kvasarů od Země počítáme na miliardy světelných let. |
| Zdroj: Wikipedia |
Menší z nově objevených černých děr má hmotnost 100 milionů Sluncí. Oběh větší z prostorových poruch jí trvá 12 let. Dvakrát za oběh se dostává do takové blízkosti masivní černé díry, že projde prstencem hmoty, který ji obklopuje. V takovém případě kvasar OJ287 náhle jasně zazáří.
Obecná teorie relativity předpověděla, že by měl menší z objektů rotovat kolem své osy. Gravitační účinky masivnější černé díry jsou však natolik silné, že se osa té stamilionové vychyluje na tu či onu stranu o 39 stupňů.
Finský astronom Mauri Valtonen z Tuorlské observatoře už pozoroval 12 záblesků z kvasaru, které byly zapříčiněny těsným průchodem menší z černých děr kolem větší. Analýzou výchylek těžiště pak jeho tým vypočítal přibližnou hmotnost supermasivní černé díry a vyzkoušel si v praxi platnost Einsteinových rovnic.
Ptáte se, o kolik ještě může hmotnost zatím největší známé černé díry vzrůst? "Neexistuje žádný teoretický limit," soudí fyzik Craig Wheeler z Texaské univerzity.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz