20. května 1941 vypukla operace Merkur. Německé jednotky začaly obsazovat ostrov Kréta.
Útok přišel ze vzduchu a začal v 7:15 ráno. Operace dostala, podobně jako předchozí německé útoky, kódové jméno. Do dějin vstoupila jako operace Merkur.
Středomořský ostrov Kréta byl pro Němce strategicky veledůležitý. Poté, co wehrmacht obsadil Balkán, představovala Kréta důležitý bod k ovládnutí Středozemí a podporu pro africké tažení k Suezu.
Krétu bránily britské, řecké, australské a novozélandské jednotky. Proti zhruba 22 tisícům útočících Němců měli spojenci dvojnásobnou převahu. Útok navíc očekávali v dobře vybudovaných pozicích a k dispozici měli dobrou výzbroj. Podporu jim navíc poskytovala i britská středomořská flotila.
Němci k útoku vyčlenili pýchu své armády – parašutisty. Ti byli k invazi připraveni už od 13. května. Soustředili se kolem Atén a ke startu bylo připraveno 500 letadel. Kvůli nedostatku paliva byl ale začátek operace Merkur několikrát odložen.
Počasí ničí plány
Ani když 20. května přišel rozkaz zahajující akci, neobešlo se to bez problémů. Kvůli nedostatku transportních kapacit museli parašutisté útočit ve dvou vlnách. Starty z řeckých letišť navíc komplikoval prach rozvířený vzlétajícími stroji. Piloti museli čekat, až se prach usadí, letadla tak nemohla startovat v pravidelném rytmu a bojovníky vysazovala nad Krétou po menších skupinách.
První invazní vlna operovala v oblasti Chanie, letiště Malemes a zátoky Suda. Druhá vlna seskočila k bojům o osm hodin později ve městech Rethymon a Heraklion. Během operace pak letadla dopravila na Krétu ještě jednotky horských myslivců. Těžké zbraně měly bojujícím parašutistům dodat dvě lodě, ty ale potopila britská flotila.
Nedostatky ve výzbroji
Po přistání začal výsadkářům ostrý boj. Mnoho německých vojáků si muselo vystačit jen s osobními lehkými zbraněmi, protože kluzáky s vybavením byly sestřeleny nebo dosedly na špatné místo. Jinam, než bylo v plánu, dopadli i někteří vojáci na padácích.
Když se 20. května odpoledne podařilo navázat spojení s německým velitelstvím v Aténách, museli z Kréty podat nepříznivou zprávu. Žádný ze stanovených cílů nebyl dosud pod německou kontrolou.
Boj o letiště
Druhý den operace Merkur se Němcům podařilo upevnit pozice u letiště Malemes. Několik letadel tam vysadilo posily a Němci letiště obsadili. Celý zbytek dne pak odolávali nepřátelské palbě, dokázali však udržet dráhu v provozu. V noci odrazili pokus o znovudobytí letiště novozélandskými vojáky. Další ráno pak Luftwaffe umlčela spojenecké dělostřelectvo. V Malemes mohla přistávat německá letadla.
Z Malemes se v následujících dnech vydali Němci k obsazování zbytku ostrova. Při tom museli čelit nejen spojeneckým vojákům, ale i ozbrojeným místním civilistům. Ti bojovali obzvlášť srdnatě. Německý postup se už ale zastavit nepodařilo. Parašutisté se postupně dostávali ke kolegům, kteří od seskoku sváděli boje na svých původních pozicích. Společnými silami zvětšovali území pod německou kontrolou, spojenci museli ustupovat.
27. května vydalo spojenecké velení rozkaz k evakuaci Kréty. Němci ale západní vojáky dál zatlačovali. 29. května odpoledne obsadili město Rethymon a zajali 700 spojenců. V té době už bylo z Kréty evakuováno 15 000 mužů. Večer 30. června už byl celý ostrov, až na malý kousek u Sfakie, pod německou kontrolou. Poslední obránci Kréty se vzdali 1. června odpoledne.
Poslední velká výsadková akce
Němci v bojích ztratili 3700 mužů, spojenci 1750, přes 11 tisíc jich ale německé jednotky zajaly. Krvavé ztráty na Krétě odradily německé velení od provedení podobné výsadkové operace Herkules, jejímž cílem měla být Malta. Němci Krétu drželi až do kapitulace 8. května 1945.
Němečtí parašutisté už nikdy nebyli nasazeni do podobně velké výsadkové akce. Do bojů druhé světové války zasahovali na všech bojištích jako elitní jednotky pěchoty.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz