Americký bombardér: Hitlerův plán, jak zničit USA

Zdroj: oficiální zdroj

Jak chtěli Němci dostat své bomby na americkou půdu?

„Chybí mi letadla, která by mohla bombardovat New York,“ řekl ve známém projevu u 8. června 1938 Hermann Göring. „Byl bych rád, kdybychom takové stroje získali – mohly by pokořit americkou aroganci.“ Dlouhé dva válečné roky pak plán spal. Znovu se vynořil až v roce 1940, kdy ho s kroužkem nejvěrnějších probíral Adolf Hitler. Tam Vůdce navrhl konkrétní věc: „Potřebujeme bombardéry s dlouhým doletem, který by mohly z Azorských ostrovů nést bomby na Ameriku.“

Azory se v té době nabízely jako ideální místo k útoku. Portugalský diktátor Salazar tehdy umožňoval německým ponorkám i letadlům na Azorech tankovat. Vše se změnilo v roce 1943, kdy se Salazar přimkl na stranu spojenců a Azory pronajal Britům. Němci proto museli změnit plány – maximální dolet plánovaných bombardérů se musel ještě prodloužit.

Zdroj: oficiální zdroj

Plán je na světě

V dubnu 1942 byly na světě první obrysy plánu Americký bombardér. Na 33 stranách se objevil návrh, jak dosáhnout amerických měst na východním pobřeží, jaké bombardéry použít a také jaké bomby jsou nejlepší. Použít se měly bombardéry Ju 290 a Me 264, které mohly nést 5 a 6,5 tun výbušnin. Podle historiků byly hlavní příčiny plánu strategické. Kdyby se Němcům podařilo dosáhnout amerického pobřeží, musely by Spojené státy investovat značné finance do pobřežních protileteckých baterií. Významný by byl i psychologický efekt přenesení války na území nepřítele.

Cíle

V plánu se objevila i konkrétní místa, kam se měly bombardéry zaměřit. Němci si stanovili 21 cílů, z toho 19 v USA a 2 v Kanadě. Byly mezi nimi především americké továrny na letadla a zbraně. Mezi cíle patřily továrny Colt, Chrysler nebo Aluminium Corp, z měst se mezi nimi nejčastěji objevoval New York.

Zdroj: oficiální zdroj

Stroje a výbušniny

Němci měli několik favorizovaných letadel, které chtěly do akce Americký bombardér nasadit. Nejčastěji se zmiňovala jména Messerschmitt Me 264, Focke Wulf Fw 300, Focke Wulf Ta 400, Junkers Ju 390 a Heinkel He 227. Vznikly sice prototypy Me 264, ale nakonec se vedení armády rozhodlo pro Ju 390. Vyrobily se dokonce dva prototypy, ale pak byl celý program opuštěn. Dodnes se vedou spory, jestli druhý z prototypů doletěl nebo nedoletěl k americkému pobřeží.

Projekt Huckenpack

Kuriózním nápadem bylo, aby těžký bombardér He 177 nesl na zádech Dornier Do 217. Doletěl by s ním co nejdále nad Atlantik, kde se měl odpojit a pak se vrátit zpět. Do 217 měl pokračovat v letu do USA, tam svrhnout bomby, vyhodit posádku a pak padnout k zemi. Piloti se měli vrátit do vlasti na palubě ponorky, která na ně měla čekat u amerického pobřeží. I tento plán Němci opustili poté, co přišli o základnu v Bordeaux, na které probíhaly testy letounu.

Zdroj: oficiální zdroj

Jaderná puma pro New York

Němci dokonce plánovali svrhnout na USA jadernou bombu. Na projektu pracoval Werner Heisenberg, který však na výzkum potřeboval víc vědců a financí, než si mohla Třetí říše dovolit. Podle současných poznatkům Němci opravdu mohli jadernou zbraň vyrobit, chyběly jim k tomu „jen“ dva roky času…

Další vynálezy

Němci ke konci války přicházeli s čím dál šílenějšími plány a vynálezy, které měly nepříznivý průběh konfliktu zvrátit. Mezi stroje schopné dopravit do USA pumy měla patřit například létající křídla Horten Ho XVIII nebo okřídlené rakety Silbervogel. Žádný z experimentů se však nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce.

Zdroj: oficiální zdroj

Proč Němci selhali?

Hlavní příčinou neúspěchu nebyl ani tak nedostatek zdrojů, jako spíš špatná komunikace mezi armádou, letectvem a námořnictvem. V poslední fázi války už nacistické plány selhaly úplně; spojenecké bombardování narušovalo zásobování natolik, že výzkumné týmy nedostaly ani součástky, které nezbytně nutně potřebovaly. Poslední ránu zasadil plánu bombardovat Ameriku kritický nedostatek paliva pro těžké bombardéry. Je paradoxem, který dějiny často přenášejí, že mnoho vědců, kteří navrhovali bombardování USA, po válce skončilo v amerických službách. Tam se podíleli na vývoji strojů, které měly nést bomby na Evropu…