Eurokomisař Špidla v boji o Brusel. Nástupci Topolánek, Bursík, …

Českému eurokomisaři Vladimíru Špidlovi v listopadu končí pětileté funkční období. Zůstane v Bruselu, nebo ho nahradí někdo jiný?

Vladimír Špidla paradoxně nemůže žehrat na nepřízeň osudu. V roce 2004 se po debaklu v eurovolbách musel poroučet z postu předsedy české vlády. Protože ale u moci zůstala sociální demokracie, Špidla torpédoval z eurokomisařské židle diplomata Pavla Teličku.

Měsíčně si český expremiér v Bruselu přijde na více než 400 tisíc korun čistého, takové peníze mu může závidět i prezident Václav Klaus.

Špidla se stal v Barrosově "evropské vládě“ komisařem pro zaměstnanost, sociální otázky a rovnost. Tento obor mu nebyl cizí, v letech 1998-2002 působil v Zemanově vládě jako ministr práce a sociálních věcí.

Špidla je mezi eurokomisaři kvůli předchozí kariéře mužem s nejtěžší politickou váhou. Kromě bývalého portugalského premiéra Barrosa hrál z eurokomisařů první housle evropské politiky snad ještě bývalý komisař pro rozšíření EU Němec Günther Verheugen, který teď v Bruselu řídí podniky a průmysl.

Nejenom znalci diplomacie registrují jméno eurokomisařky pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldnerové, jež šéfovala rakouské zahraniční politice v době, kdy ve Vídni byli u moci i Svobodní ultrapravicového populisty Jörga Haidera.



Komisař Špidla byl ale pro některé europoslance zklamáním. Nevýrazná osobnost českého introverta v kombinaci s jeho mizernou angličtinou nevěstila nic dobrého. Špidlovi nepomohla ani obstojná němčina s velmi dobrou znalostí francouzštiny, kterou si večer osvěžuje čtením poezie v jazyce prokletých básníků.

Don Quijote Špidla a nezaměstnanost

Časem si ale v Bruselu zvykli na českého bojovníka za práva chudých a diskriminovaných. A Špidla se má zvláště v době krize co otáčet - počet nezaměstnaných v Evropě se zvyšuje. Přesto zní od eurokomisaře až příliš fatalisticky tvrzení, že "nezaměstnanost bude narůstat“.

"Všechna naše data ukazují, že situace v nezaměstnanosti je vážná," říká Špidla. Na konci roku bude míra nezaměstnanosti v zemích evropské sedmadvacítky atakovat hranici 10 procent.

Špidla dále jako levicový intelektuál není lhostejný k diskriminaci. Tvrdě pranýřuje Čechy za jejich postoj k romské menšině. Špidla tvrdí, že v EU vzniká "antigypsismus“, který má nejhlubší zázemí právě v Česku. To není ale podle Špidly pouze český neduh, v posledním roce se v EU v práci setkal s diskriminací každý druhý Rom.

Stop kouření

Špidla se dále připojil ke křížové výpravě na kuřáky. Přeje si, aby v EU platily zákony, které by znemožňovaly kouření na pracovišti a v restauracích. Špidla podporuje imigraci kvůli nedostatku na evropském pracovním trhu. O plánech do budoucna píše na blogu, kde se věnuje nejenom politickým tématům.

Kdo vyzve Špidlu?

Sociální demokraté už dali najevo, že jejich kandidátem na eurokomisaře pro dalších pět let je opět Vladimír Špidla. Tvrdí, že má reálnou šanci stát se i místopředsedou Evropské komise. Pro Špidlu ale nemá žádné pochopení nejsilnější pravicová ODS. Ta ještě se jménem vlastního kandidáta nepřišla.

Skloňuje se jméno bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandera Vondry. V médiích se objevila i spekulace, že by občanští demokraté mohli po volbách uklidit do Bruselu i premiéra Mirka Topolánka, či pražského primátora Pavla Béma. Tyto varianty ale jsou velmi nepravděpodobné.

Expertem na životní prostředí je šéf zelených Martin Bursík. Česko mělo mít správce evropského životního prostředí už v roce 2004. Tehdy se ale zodpovědnosti zalekl exministr Miloš Kužvart. To Bursík by v Bruselu jako proevropský politik neměl problémy.

V Bruselu se cítil jako ryba ve vodě i exministr financí Miroslav Kalousek. Toho by ale musela nominovat ODS, ke které má teď blíž než ke své vlastní straně.

V souvislosti s eurokomisařem padají i jména Pavla Teličky a současného šéfa české diplomacie Jana Kohouta. Ti mají ale malé naděje, protože za nimi nestojí politické strany.

Podle předvolebních průzkumů to vypadá, že největší naději na dobře placené teplé místo v Bruselu má stávající eurokomisař Špidla. Vše rozhodnou červnové eurovolby a především říjnové volby do Sněmovny.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 5. a 6. června. Komu dáte svůj hlas? Hlasujte už nyní na stránkách tn.cz. Stačí kliknout ZDE.