Zmrzlina: tipy na poháry a něco o tom, jak vznikla

Chladivá pochoutka má dlouhou historii. To jen dosvědčuje, jak je zmrzlina populární pochoutkou. Inspirujte se našimi recepty na zmrzlinové poháry.

Peršané si již ve starověku osvojili techniku uchovávání ledu uvnitř jakýchsi přírodních chladniček, nazývaných "yakhchal“. Tyto konstrukce uchovávaly za pomoci větrníků led, dopravený z nedalekých hor od zimy bezmála až do léta.

Bohatí Peršané si tak mohli vychutnávat chlazené lahůdky - např.zvláštní chlazený pokrm, podobný pudinku, jehož základem byla růžová voda, vlasové nudličky a led, ochucený šafránem, ovocem a dalšími aromatickými látkami. Tento pro nás nezvyklý pokrm je dodnes v Íránu podáván jako lahůdka.

Egypťani zmrzlinu také rádi

Ledovými pochoutkami se nechávali hýčkat i egyptští faraoni. Podle záznamů již asi kolem roku 500 př.n..l. si pochutnávali na ovocných šťávách, smíchaných se sněhem. Podobným lahůdkám podlehli i antičtí Řekové, kteří pro movité občany sváželi z božského Olympu kusy ledu a sníh, jenž dochucovali ovocnými šťávami, medem a vínem, a prodávali jej v ulicích starověkých Atén.

Čínský sorbet

Vynález, který umožnil výrobu zmrzliny a sorbetu, má kořeny v Číně, kde prokazatelně ve 12. století obkládali nádoby s ovocnými šťávami sněhem, smíšeným s ledem, a tak dosáhli chemickou reakcí podchlazení směsi.

Mocné jazýčky plné zmrzliny

Na předchůdcích zmrzliny si pochutnávali například Alexandr Veliký, nebo o mnoho později císař Nero. Pro vládce říše Mughal sváželi ještě v 16. století celé karavany led a sníh z hor, aby mohl sultán potěšit své chuťové pohárky lahodnými sorbety.

Italský mražený sníh měl nejblíže tomu, co známe dnes

O rozšíření zmrzliny se postarala i Kateřina Medicejská, která si po sňatku s Jindřichem II. s sebou přivezla do Francie své italské kuchaře i s tajemstvím výroby této tehdy velmi vzácné pochoutky.

O sto let později byl prý anglický král Karel I. natolik uchvácen "mraženým sněhem“, že nabídl svému dvornímu kuchaři doživotní rentu s podmínkou, že tajemství výroby sněhově hebké, sladké lahůdky neprozradí.

Výrobu zmrzliny, jak ji známe dnes, umožnil vynález pana Blasiuse Villafrancy z Říma. V roce 1550 popsal ve svém spisu "Methodus refrigerandi“, že je možné dosáhnout bodu mrazu, když se ke sněhu přidá ledek nebo sůl. Díky tomu se mu povedlo vyrobit zmraženou krémovou směs. Že šlo o vynález významný je jisté: v roce 1676 byl ve Francii mj. ustaven nový cech mistrů chladičů ovoce a květin s více než 250 členy.

První ruční výrobník zmrzliny byl vynalezen v roce 1846. Začaly vznikat první kavárny, kde se podávala i zmrzlina, a v roce 1870 vznikla v Anglii první továrna na zmrzlinu. K evropské zálibě v mražené pochoutce se přidala v 18. století i Amerika, poté, co si první osadníci s sebou z Evropy přinesli také tajemství její výroby.

K mohutnému rozšíření zmrzliny dochází hlavně ve druhé polovině 20. století, kdy se zlevňuje proces mražení. Významným vynálezem 20. století se také proces výroby tzv. lehké, nadýchané zmrzliny, která řadě výrobců umožnila prostřednictvím zašlehaného vzduchu i více než zdvojnásobit objem zmrzlinové hmoty, aniž by bylo potřeba více surovin, a tedy snížit náklady.

Kvalitní zmrzliny by si ale měly zmrzlinové hmoty uchovávat co nejvíc. U levnějších druhů zmrzlin totiž tvoří velkou část hmoty právě vzduchové bublinky, vzniklé během míchání.

Jahodové gaspaccho

Přísady pro 4 porce
 100 g čerstvých jahod
 100 g žlutého melounu
 limetkovou šťávu

hnědý cukr
 mátové lístky
 zmrzlinu malinovou nebo jahodovou


Meloun a jahody nakrájíme na maličké kostičky a dáme do misky. Zalijeme svařeným cukrem (asi 100 g cukru svaříme s vodou v poměru jedna ku jedné). Do sirupu přidáme velmi jemně nasekané lístky máty, dochutíme limetkovou šťávou a touto směsí zalijeme ovoce.

Nakrájený meloun s jahodami vložíme do skleniček a přidáme zmrzlinu (místo kopečku můžeme vykrojit velkým nožem kostku nebo řez). Nakonec ozdobíme čokoládovou tyčinkou.

Brandy snaps s třešněmi

Přísady pro 10 porcí

140 ml šlehačky
55g másla
55g cukr krupice
55g javorového sirupu
55g hladké mouky
kávovou lžičku mletého zázvoru
kávovou lžičku citronové šťávy
kávovou lžičku Brandy
šťávu z jednoho pomeranče
třešně (nebo maliny)
hořkou čokoládu
zmrzlinu oříškovou nebo vanilkovou

Zdroj: Jindřich Kodíček

Máslo s cukrem a sirupem nahříváme, až se rozpustí cukr. Pak přidáme citronovou šťávu a odstavíme.Vmícháme mouku, zázvor a nakonec brandy.

Na vymazaný posypaný plech dáme 1 lžičku hmoty, mírně rozetřeme a pečeme v rozehřáté troubě na 180°C do zlatova. Po upečení za horka tvarujeme na otočené skleničce do košíčků - placička se pěkně ohne a ztuhne.

Košíček do dvou třetin vymažeme rozpuštěnou čokoládou. Vypeckované čerstvé třešně necháme na másle a se lžící cukru krátce povařit, zalijeme pomerančovým džusem a ještě krátce svaříme. Pokud bude omáčka moc řídká, zahustíme ji trochou vanilkového pudinku, rozmíchaného ve vodě. Vychladlou omáčku nalijeme do košíčku, úhledně obložíme ovocem (malinami nebo třešněmi) a nakonec vložíme kopeček nebo řez ze zmrzliny. Můžeme dozdobit třešněmi, šlehačkou nebo čokoládou.

Čokoládová dekadence
Přísady pro 10 porcí

75 g jemně strouhaných mandlí
40 g kakaového prášku
100 g cukru moučky
75 g másla
75 g cukru krupice
4 bílky
4 žloutky
kůra půlky pomeranče
100 g smetany ke šlehání
100 g hořké čokolády
špetku římského kmínu, čili a mletého kardamomu
čokoládovou zmrzlinu
ovoce pro dekoraci

Žloutky, cukr moučku, máslo a kůru z pomeranče vyšleháme do pěny. Bílky vyšleháme s cukrem krupicí na pevný sníh, obojí lehce spojíme a zasypeme jemně strouhanými mandlemi a kakaovým práškem. Lehce promícháme. Vložíme do vymazaných a vysypaných formiček na mufínky a pečeme při 180°C asi 15 minut.

Na talíř vložíme korpus a zalijeme čokoládovou omáčkou, kterou získáme svařením smetany ke šlehání s rozpuštěnou čokoládou a se špetkou římského kmínu, čili a mletého kardamomu. Korunujeme kopečkem zmrzliny a dozdobíme ovocem.