Berlíňan, nebo kobliha? Záhada slavné Kennedyho řeči

Zdroj: Oficiální zdroj

26.června 1963 se americký prezident John Fitzgerald Kennedy zapsal do myslí všech Berlíňanů.

Všichni svobodní lidé, všude kde žijí, jsou občany Berlína. A proto i já, jako svobodný člověk jsem hrdý, že můžu říct: Ich bin ein Berliner,“ řekl John Kennedy 26. června 1963 nadšenému davu před západoberlínskou radnicí.

Německá věta "Jsem Berlíňan“ zazněla s typickým americkým přízvukem prezidenta, jehož předkové pocházeli z Irska. Přesto se na náměstí nenašel nikdo, koho by Kennedy zarmoutil. Naopak vliv potřebnou krev do žil občanům demokratického Západního Berlína, které už téměř dva roky neprodyšně obklopovala Berlínská zeď.

Kennedy toho německy moc nenamluvil. Dokonce i slavnou větu dával dohromady ve spěchu a trénoval výslovnost ještě na západoberlínské radnici, kde jej hostil primátor Willy Brandt. Pozdější německý kancléř dokonce s trpělivostí Kennedymu větu omýlal dokolečka, až jí v provedení usměvavého amerického muže číslo jedna uslyšel i frenetický dav.

Kennedy pronesl jednu z nejznámějších řečí ve chvíli, kdy byl svět rozdělen do dvou táborů. Spojené státy stály za vyspělými demokraciemi, ke kterým se počítal i Západní Berlín. Jen o několik kilometrů dál ale stála Berlínská zeď, kterou nechali postavit komunističtí mocipáni Walter Ulbricht a Nikita Chruščov.

Zdroj: oficiální zdroj

Zatímco Berlíňané na demokratické straně železné opony aplaudovali, menší radost už měli z projevu i někteří blízcí Kennedyho experti na mezinárodní politiku. V dobách, kdy si všichni velmi dobře pamatovali Karibskou krizi z roku 1962, nebylo radno dráždit chřestýše bosou nohou aneb Kreml berlínskou opovážlivostí. Kennedyho poradce na mezinárodní bezpečnost McGeorge Bundy si myslel, že jeho šéf zašel až příliš daleko.

Kennedy sice Západnímu Berlínu od zdi nepomohl, morální poselství od nejmocnějšího muže Západu však obyvatele ohraničeného města potěšilo. Se zdí se ale museli vyrovnat až do listopadu 1989. Po Kennedym v nynějším sjednoceném Berlíně zůstalo náměstí s jeho jménem.

Jsem kobliha, měl se přiznat Kennedy

Američané mají velké potěšení v nejrůznějších záhadách. Sami příliš schopnostmi učit se cizí jazyky neoplývají, i proto si vymysleli historku o Kennedyho slovech. "Ich bin ein Berliner“ podle mnohých Američanů znamenal spíš pobavení pro Němce. Legenda praví, že místo přihlášení se k svobodným Berlíňanům Kennedy ve skutečnosti přiznal, že je kobliha. Berliner je místní gastronomická pochoutka. Na koblížcích si pochutná nejeden gurmán.

Zdroj: oficiální zdroj

Není to pravda, Kennedy dal najevo solidaritu s Berlíňany. Ke kulinářské delikatese se nepřirovnal, pouze Američané mají zase o historku více.

Berlínská zeď jako symbol rudého zla
 

Co přivedlo Kennedyho do Berlína? Už od poloviny srpna 1961 v Berlíně vyrostla ohavná zeď, kterou strážili po zuby vyzbrojení vojáci Varšavské smlouvy. I když Ulbrichtovo Východní Německo mělo být výkladní skříní komunistického bloku, mnoho lidí utíkalo za svobodou právě do Západního Berlína. V roce 1949 se Německo rozdělilo na dva samostatné státy, do roku 1961 uteklo na Západ 3,5 milionu východních Němců. To byla zhruba pětina populace.

Sovětský velvyslanec ve východním Německu a pozdější sovětský vůdce Jurij Andropov bil na poplach. "Musíme s tím rychle něco dělat, nebo z Východního Německa vymizí inteligence,“ psal Chruščovovi do Mosky. Moc dobře věděl, že ekonomickou bitvu komunistické Německo prohrává s Adenaurem a spol. na celé čáře.

Postavení Berlínské zdi definitivně upekli Ulbricht s Chruščovem v sídle pro východoněmecké papaláše 12. dubna 1961. Za několik dnů vyrostl v Berlíně neznámější symbol studené války. Zeď měřila přes 140 kilometrů a oddělovala dva světy – svobodu a totalitu. Východním Němcům se sice podařilo zastavit exodus občanů na Západ, ale na zdi skončilo mnoho nevinných lidských životů.

Jak zeď rychle vznikla i její konec byl kvapíkový. V listopadu 1989 se komunismus ve Východním Německu zhroutil a s ním i Berlínská zeď. JFK už se toho nedožil, ale věta "Ich bin ein Berliner“ se nesmazatelně zapsala do toho nejlepšího, co muž s gloriolou mučedníka pronesl.