Útočná puška AK-47 přezdívaná kalašnikov oslavila v červnu 2009 už šedesát let. Za tu dobu se stala z obyčejné automatické zbraně něčím víc – legendou.
Kdo by neznal kalašnikova, ákáčko nebo kalacha? Už jen to, kolik přezdívek tato zbraň získala, je zarážející. Samopal ruského původu se objevuje v rukou armád celého světa – kalašnikovů bylo vyrobeno víc, než všech ostatních útočných pušek dohromady. Dokonce se dostal na vlajky některých afrických zemí.
Dějiny zbraně
Kalašnikov měl být odpovědí na německý Sturmgewehr 44 – první útočnou pušku na světě. Němečtí vědci na tuto zbraň aplikovali vše, co armáda požadovala. Tehdejší armády potřebovaly zbraň, která by střílela automaticky na vzdálenost kolem 300 metrů, byla lehká a přitom měla velký zásobník. Zkrátka kombinaci pušky, samopalu a lehkého kulometu. Sturmgewehr 44 byl masivněji nasazen právě v roce 1944 na východní frontě – s natolik dobrými výsledky, že Sověti museli začít hledat protizbraň.
Legendární zbraň vlastně vznikla úplnou náhodou. Tankista Michail Timofejevič Kalašnikov strávil většinu roku 1941 v nemocnici, kde se zotavoval z těžkých zranění, která utrpěl v bitvě o Bryansk. Díky tomu měl dost času přemýšlet nad zbraní, která by mohla Rudé armádě zajistit převahu nad nepřáteli. Hned po návratu na frontu přišel s prototypem. Testování však zabralo příliš času na to, aby byla útočná puška nasazena už za II. světové války. V roce 1944 Kalašnikova automatická zbraň jasně vyhrála soutěž na novou útočnou pušku Rudé armády a v červnu 1949 byla nasazena do výzbroje Rudé armády. Vynálezce za zbraň dostal Stalinův řád první třídy.
Čím je kalašnikov tak výjimečný
Puška AK-47 se prosadila díky kombinaci několika faktorů. Úspěch spočívá především v jednoduché konstrukci a ovladatelnosti. Díky tomu je zbraň nesmírně odolná a spolehlivá, dá se používat takřka v jakémkoliv prostředí a také se může všemožně modifikovat. Michail Kalašnikov ho navrh tak, aby mohl fungovat i v děsiých podmínkách zákopů východní fronty. Zbraň se měla dát opravit i v tlustých palčácích, hlavním nástrojem, který se měl k opravám používat, mělo být kladivo. K úspěchu bezesporu přispěla i extrémně nízká cena zbraně. V afrických zemích se dá kalašnikov pořídit za pouhých 30 dolarů nebo čtyři krávy.
Vývoj kalacha
Základní vzor AK-47 (neboli Automat Kalašnikova 47) byl v roce 1959 zásadně modernizován. Tato nová verze se označuje jako AKM a právě tento model se dostal do výzbroje většiny světových armád. V 70. letech vznikla ještě novější verze AK-74 a vývoj pokračoval i po pádu komunistického impéria. Tehdy byly navrženy řady AK 101-105 a především AN-94 (neboli Avtomat Nikonova).
Kromě klasických ruských kalašnikovů se tato útočná puška vyráběla i ve všech zemích Varšavské smlouvy, s jedinou výjimko – Československem. V naší zemi jsme totiž přišli se zcela originální konstrukcí Samopalu vzor 58, která byla podobná kalašnikovu jen na pohled. AK-47 a jeho další modely se však staly inspirací i pro řadu dalších automatických zbraní: například finský M-62 Valmet, izraelský Galil, indický INSAS nebo čínský Norinco.
Technické parametry
AK pracuje na principu odběru plynů z vývrtu hlavně. Závěr se uzamyká rotací závorníku. Mířidla mají nastavitelné sektorové hledí a jednoduchou mušku. Přepínač způsobu střelby funguje zároveň jako pojistka. Na zbraň se dá rychle nasadit nožový bodák.
| Technická data | |
| Ráže | 7,62x39 milimetrů |
| Délka | 870 miilimetrů |
| Délka se sklopnou opěrkou | 645 milimetrů |
| Hmotnost | 3,8 kilogramů |
| Kapacita zásobníku | 30 nábojů |
| Účinný dostřel | 400 metrů |
| Režim střelby | jednotlivé výstřely/dávky |
.
Rozšíření
OSN odhaduje, že na celém světě je v současné době přibližně 500 milionů střelných zbraní. Kalašnikovů a jejich derivátů je přitom přes 100 milionů! Zbraň se díky tomu dostala i do rukou teroristů, mafiánů a dalších podivných existencí. Z toho, kolik mrtvých má jeho samopal na svědomí, byl vyděšen i jeho vynálezce. V roce 2006 napsal stařičký inženýr Kalašnikov dopis OSN. V něm sice obhajoval roli AK ve státních armádách, ale litoval, že se tato útočná puška dostala do rukou teroristů a vyzval k odzbrojení.
Kalašnikov prošel za dobu své existence 55 armádami celého světa. Nejvíc ho obdivovali afričtí bojovníci za nezávislost. Díky tomu se dostal na vlajku Mozambiku, do státního znaku Burkiny Faso, Zimbabwe a Východního Timoru.
Zbraň inženýra Kalašnikova je jedinou na světě, která má vlastní muzeum. Vzniklo v roce 2004 v uralském městě Iževsk. Každoročně do něj zamíří přes 10 tisíc návštěvníků.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz