V Česku opět ožívá myšlenka na regulaci lobbingu. Kdo jsou největší ryby v lobbistickém rybníce?
Po Topolánkově dovolenkové aféře ČSSD i ODS plánují, že omezí způsob, jakým se v Česku bojuje za zájmy firem nebo vlivových skupin – tedy lobbing. Strany se dušují, že chtějí, aby bylo průhlednější, kdo za co a za koho kope.
Sociální demokracie už před prázdninami připravila návrh na regulaci lobbingu. Lobbisté by museli mít živnostenský list, nahlásit se do registru vedeného ministerstvem vnitra a čtvrtletně hlásit, s kým se sešli a proč. Stejnou povinnost by měli i lobbovaní funkcionáři. Pokud by někdo neoznámil, za co se kde "přimlouval", hrozily by oběma stranám peněžní sankce.
V úterý se nechala slyšet Miroslava Němcová z ODS, že bojovat proti lobbistům chce i její strana. Představuje si to ale mnohem jednodušeji. Chce totiž především změnit způsob projednávání zákonů, který lobbistům nahrává.
Od momentu, kdy poslanci přednesou pozměňovací návrhy k zákonům, do definitivního schvalování zákonných norem totiž dnes musí uplynout jen tři dny. V nepřehledném řízení pod časovým tlakem se proto často provede protlačit do zákona změny, které neprošly podrobnou diskuzí. Nově by byla lhůta měsíční a ke změnám by se měla vyjádřit i vláda.
Kdo jsou nejznámější lobbisté?
Slovo lobbing v poslední době nemá v Česku dobrý zvuk. Zejména proto, že různí vlivní muži s přízviskem lobbistů jsou protagonisty afér, které otřásají politikou i ekonomikou.
Marek Dalík
Nejbližší přítel premiéra Mirka Topolánka byl bezprostřední "příčinou" březnového pádu vlády. ČSSD totiž vyvolala hlasování o důvěře Topolánkovu týmu poté, co Dalíka nahrála Česká televize, když se ptal, jestli by nebylo možné nějak pozastavit reportáž o "přeběhlíku" Petru Wolfovi. Více TADY.
Jméno Marka Dalíka se objevilo i v dalších kauzách. První z nich byl případ poslance Zdeňka Kořistky, kterého měl Dalík nabídkou deseti milionů korun a postu velvyslance přesvědčovat, aby nezvedal ruku pro vznikající kabinet ČSSD s lidovci a US-DEU. Po sérii rozsudků v Dalíkův prospěch loni Vrchní soud v Olomouci řekl, že k pokusu o korupci došlo.
Dalíkovi známí fugurovali i v takzvané stravenkové aféře, která prodloužila daňové zvýhodnění vydavatelům poukázek na jídlo. Firma Sodexho Pass totiž uzavřela smlouvu s firmou no comment!, která jí měla zajistit, že výhodnost pro stravenky bude zachovaná. Šéfem no comment! je Pavel Juklíček, bratr Petra Juklíčka, výkonného ředitele New Deal Communications. Tuto PR agenturu vlastní Marek Dalík.
Dalík se objevil v menší roli i loni v kauze Morava. Když se mu redaktoři TV Nova pokoušeli prodat kompromitující materiály na Vlastimila Tlustého, reagoval tím, že ví o nějakých podobných snímcích ze soukromého archivu zavražděného podnikatele Františka Mrázka.
V poslední době přitom komentátoři i někteří Topolánkovi straníci upozorňují na to, že je Marek Dalík pro Topolánka i ODS spíše přítěží. Šéf ODS se s ním ale rozhodně nehodlá rozkmotřit.
Roman Janoušek
Z okolí ODS pochází i další lobbista, který se objevil v Monte Argentariu na návštěvě u exministra dopravy Aleše Řebíčka - Roman Janoušek. Blízký přítel Pavla Béma je prý šedou eminencí pražského magistrátu. Podle některých zdrojů – které si pochopitelně nepřejí být jmenovány – má pod palcem velkou část kontraktů s hlavním městem.
Janoušek veřejně nefiguruje v žádných velkých firmách, podle neoficiálních informací má ale podíly například ve firmách Navatyp (stavební firma s miliardovými zakázkami, mimo jiné od města) nebo Ora Print, která vydává pro VZP časopis Svět pojištěnce. Přes své blízké je spojen i s dalšími společnostmi, které mají s městem lukrativní smlouvy, například Taiko (pronájem Žlutých lázní, trhy v centru Prahy) nebo Tardus (vydává Listy hlavního města Prahy).
V červenci se zjistilo, že kvůli penězům uloženým ve švýcarských bankách Janouška prošetřuje tamní policie. Firmy spojené s jeho osobou mají na účtech stamiliony až miliardy korun, které mohou pocházet z praní špinavých peněz. Více čtěte TADY.
Kvůli této nepříjemné informaci se spekuluje o tom, že by za videem z Topolánkovy dovolené mohl být i Janoušek. Kompro odvrátilo pozornost od jeho aféry a zároveň poškodilo předsedu ODS, s nímž má pražský primátor Pavel Bém dlouhodobé rozepře.
Miroslav Jansta
Bývalý komunistický poslanec a nyní dlouholetý sociální demokrat, advokát Miroslav Jansta, bývá označován za šedou eminenci ČSSD, má ale dobré vztahy i s ODS. I on se objevil na dovolené v Monte Argentariu.
Jansta je spolumajitelem advokátní kanceláře, která v minulosti zaměstnala několik významných socialistů, například stínového ministra životního prostředí Petra Petržílka nebo současného jihomoravského hejtmana Michala Haška. V minulosti také pronajal svůj byt poslanci ČSSD Janu Mládkovi.
Jansta byl blízkým poradcem Stanislava Grosse (byl jedním z lidí, přes které doputovaly k expremiérovy peníze z prodeje Moravia Energo na nákup domu na Floridě). Právě Jansta do lidového domu přivedl Petra Dimuna.
V poslední době vzbudilo pozornost několik zajímavých zakázek, které dostal od úřadů. Například ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) si právě jeho advokátní kancelář najal na poskytování právních služeb. Byl i v týmu právníků, který pro magistrát posuzoval stavbu Národní knihovny.
Pro pražský magistrát má také zpochybnit smlouvu s firmou Incheba, kvůli níž by peníze za pojistku Průmyslového paláce měla dostat právě soukromá firma; pikantní je, že smlouvu v době působení Jiřího Paroubka (2003) sestavila tatáž kancelář. V roce 2006 si ho najal i Úřad vlády – premiérem byl tehdy Jiří Paroubek.
V roce 2005 si vydělal přes 100 milionů za to, že pomohl ČSOB při jednáních o spolupráci s Českou poštou. Tuto transakci prošetřovala policie. V devadesátých letech sháněl sponzory pro ČSSD spolu s Ivanem Lhotským, podnikatelem, kterého se později někdo pokusil zavraždit.
Kromě advokátní praxe vede Jansta i nymburský basketbalový klub, jehož hlavním sponzorem je ČEZ. Nymburští basketbalisté letos už pošesté za sebou zvítězili v nejvyšší ligové soutěži. Jansta osobně nově šéfuje celé basketbalové federaci.
Richard Háva
Vlivný podnikatel ve zbrojním průmyslu Richard Háva je proslulý blízkými vztahy s Miroslavem Kalouskem. V roce 1999 například financoval byt v Praze na Veleslavíně, kde bývalý lidovec bydlí a který nyní papírově vlastní Kalouskova manželka.
V 90. letech Hávovy firmy udělaly celou řadu obchodů s ministerstvem obrany. Odborníci mnohé z nich kritizovali, protože pro stát měly být nevýhodné.
Podnikatel postupně ovládl společnost Omnipol, kterou na začátku 90. let řídil; pomohlo mu k tomu působení ve společnosti Chemapol, která zkrachovala a stala se dlužníkem IPB. Nevěnuje se ale jen zbraním, zajímavé obchody prý uskutečnil i se společností ČEZ.
Největší mediální pozornost si Háva získal v souvislosti s kauzou pronájmu stíhaček Gripen. Měl zprostředkovat úplatky plynoucí od výrobce stíhaček, konsorcia BAE Systems/Saab českým politikům, kteří o koupi a později pronájmu letounů rozhodovali.
Pikantní je, že Háva spolu s Janstou sedí v dozorčí radě nadace Koše proti drogám, kde jsou také exposlanec ODS Martin Kocourek, pražský radní Radovan Šteiner (ODS), bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus a mediální magnát Ivan Zach.
Miroslav Šlouf
Miroslav Šlouf býval šedou eminencí lobbingu v éře Miloše Zemana, svým vlivem postupně svého šéfa prý dokonce přerostl.
V roce 1998 významně přispěl k vítězství Miloše Zemana v parlamentních volbách a poté vedl tým jeho poradců. Už tehdy se ale projevoval jako "intrikán", stál v pozadí spisu Olovo, který měl zdiskreditovat stranickou kolegyni Petru Buzkovou.
Byl to právě Šlouf, kdo doporučil ministru Janu Kavanovi na ministerstvo zahraničí Karla Srbu, který byl zodpovědný za nevýhodný pronájem Českého domu v Moskvě a později pravomocně odsouzen za přípravu vraždy novinářky.
Muž, který byl symbolem opoziční smlouvy, se po odchodu Miloše Zemana stáhl do ústraní. Věnuje se lobbingu a stále pomáhá "důchodci z Vysočiny", jemuž spoluzaložil fanklub "Přátelé Miloše Zemana".
Loni v zimě době na sebe upozornil takzvanou kauzou Savoy, schůzkou s kancléřem Václava Klause Jiřím Weiglem v předvečer prezidentské volby. Záznam z této schůzky unikl do médií a způsobil, že se prezident volil veřejně, což nahrávalo kandidátovi ČSSD Janu Švejnarovi. Zveřejnění záběrů vyšetřovala policie, nakonec ale uložila jen peněžité tresty. Podrobnosti ZDE.
Už před schůzkou ale členové ČSSD Šloufa kritizovali, že dojednává podporu pro Václava Klause. Nahnuté to měl ve straně ještě několikrát, protože kritizoval Jiřího Paroubka, strana ho ale nakonec nevyloučila.
Pikantní je, že za kauzu Savoy dostal pokutu Petr Bakeš, bývalý pracovník rozvědky a spolupracovník Karla Randáka. Randák totiž médiím dal snímky a videa z Topolánkovy dovolené v Itálii a Bakeš byl podle hlasu tím, kdo je pořídil. Více TADY.
Loni v listopadu na Šloufa prasklo, že vede pravidelná jednání na ruské ambasádě a v sídle dalších firem v areálu v pražské ulici Na Zátorce. Činí tak i přesto, že tajné služby varují před zvýšenou aktivitou ruských špionů na našem území.
Seznam lidí, kteří v Česku provozují lobbing, by ale čítal určitě desítky až stovky lidí. Fakticky k nim patří k nim pracovníci nejrůznějších PR agentur, ale i mnozí podnikatelé a bývalí politici, například exministr spravedlnosti Pavel Němec nebo Vladimír Johanes, který se také ukázal na dovolené v Monte Argentariu. Více ZDE.
Neverending story?
S regulací lobbingu to ale nebude tak jednoduché. Snahy svázat toto "podnikání" pravidly jsou zde už roky, zatím se ale žádná změna nepřijala.
Neuspěla ani vláda vedená Mirkem Topolánkem, která měla předpisy o regulaci lobbingu dokonce v programovém prohlášení. Podle některých informací mohl být i tento zákon jednou z příčin jejího pádu.
ČSSD si boj proti lobbingu stanovila jako jedno z hlavních témat své volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny. Návrh zákona, který má tuto problematiku upravit, sepsali její poslanci Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc. Inspirovali se tím, jak chtěli lobbing regulovat na Slovensku; to ve svém návrhu vyšlo z USA.
Lobbing v evropských institucích zatím upravuje samoregulace asociací PR agentur a různé etické kodexy. I Brusel plánuje povinnou registraci lobbistů, zatím tu ale funguje jen dobrovolný seznam, do nějž se přihlásila jen menší část těch, kdo se tomuto zaměstnání věnují. O tom, jestli bude registrace povinná, bude rozhodovat až nová Rada EU.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz