Deset nejhorších automobilů světa všech dob

Zdroj: Oficiální zdroj

Americké časopisy Forbes a Time vydaly tabulku deseti nejhorších automobilů světa. Záleželo především na tom, jak kvalitní auto bylo. Ve výčtu začneme těmi "lepšími“ a budeme pokračovat až k vítězi.

10 místo: AMC Pacer (1975 - 1980)

Zdroj: Oficiální zdroj

Nedávný průzkum pojišťovny Hagerty mezi motoristickými nadšenci zjišťoval, jaká jsou na světě nejkrásnější a nejošklivější auta. Tu druhou skupinu vyhrál přesvědčivě AMC Pacer. Auto bylo nejen ošklivé, ale také téměř smrtelně nebezpečné. Ohromná plocha skel měla za následek, že se cestující uvnitř pražili jako mravenci pod lupou. Klimatizace byla u tohoto auta neznámým pojmem. Navíc přístrojová deska byla nejnovějším výdobytkem petrochemického průmyslu, ale v teple bylo prý i vidět, jak se z ní odpařují jedovaté plyny.

9. místo: Chevrolet Vega (1970 - 1974)

Zdroj: Oficiální zdroj

Komentáře bývalých majitelů hovoří samy za sebe: "Žralo to tolik oleje, že už jen tohle jedno auto bylo příčinou založení sdružení OPEC.“ "Moje Chevy se rozlomilo vpůli, když jsem přejížděl přes železniční přejezd. Vypadlo to, jako když pes honí svůj vlastní ocas.“

8.místo: Citroën SM (1970 – 1972)

Zdroj: Oficiální zdroj

Jen dva roky vyráběný nespolehlivý automobil měl zásadní smůlu na dvě věci: náročnou konstrukci a ropnou krizi. První z nich měla za následek pekelně vysoké provozní náklady a nutnost dvou specialistů: technika na mechaniku Citroën a opraváře na motory Maserati.

7. místo: Fiat Ritmo (1978 - 1988)

Zdroj: Oficiální zdroj

Měl to být Volkswagen Golf od Fiatu. Bohužel mu chybělo všechno, co německý konkurent měl. Ritmo (prodávané také jako Strada) bylo nekvalitní, nespolehlivé, mělo krátkou životnost, nebylo prostorné a bylo vyrobené z pekelně nekvalitní ruské oceli.

6. místo Ford Edsel (1958 - 1960)

Zdroj: Oficiální zdroj

Tohle auto propadlo u zákazníků asi proto, že na tehdejší prudérní dobu byl vůz terčem sprostých vtipů. Jeho přední maska prý připomíná vagínu. Jinak to bylo celkem dobré auto. Velké, pohodlné a drahé. Bohužel se ale se svým extra žíznivým motorem trefilo přesně do dob recese ve druhé polovině padesátých let.

5. místo Ford Pinto (1971 - 1980)

Zdroj: Oficiální zdroj

V Evropě jsme se s ním nesetkali, ale bylo to možná jen dobře. Jinak celkem solidní auto totiž mělo jednu zásadní nevýhodu – při nárazu zezadu vybuchovalo. Zajímavé je číst zprávu o řešení tohoto problému. V ní se říká, že změna konstrukce vozu by stála výrobce 121 milionů dolarů, odškodnění případných obětí jen 50 milionů. Auto se vyrábělo devět let v nezměněné podobě.

4. místo Pontiac Fiero (1984)

Zdroj: Oficiální zdroj

Měl to být skvělý Pontiac. Měl jezdit jako ďábel, řvát jako lev a všechny konkurenty nemilosrdně rozsekat jako barbar Conan. Jenže byl to spíš zdegenerovaný polštářový pudl. Řvát uměl dost, ale pak se rozkašlal a musel být dlouho léčen. Často mu hořel motor a měl problém se zařazením zátečky.

3. místo Renault Dauphine (1956 – 1968)

Tento automobil jsme představovali jako legendu evropských silnic. Byl to první automobil, kterého se vyrobilo přes dva miliony kusů. Velké úspěchy zaznamenal nejen ve Francii, ale i v Africe nebo Asii. Většinou ale tam, kde bylo sucho a teplo. O Delfínu (překlad slova Dauphine) se totiž hovořilo také jako o autu, které je z dostatečné vzdálenosti možné slyšet rezavět. Auto bylo také velmi pomalé. Lidové vozítko s nejslabším motorem dosáhlo podle testu časopisu Road and Track stovky za dlouhatánských 32 sekund.

2. místo Trabant P50 (1957 – 1962)

Zdroj: Oficiální zdroj

Říkat něco o Trabantu by bylo asi nošením dříví do lesa. Východoněmecká odpověď na Volkswagen Brouk byla tak famózní, že více vtipů o automobilu snad nikdy nekolovalo. První generace sice byla o kousek hezčí, ale také o kousek méně spolehlivá než generace druhá. A to už je co říct.

AND THE WINNER IS...

1. místo Yugo GV (1981 – 1991)

Zdroj: Oficiální zdroj

Američané asi neznají dostatečně Trabant. Jinak by nemohlo vyhrát Yugo. Ale možná oni mají s Yugem své zkušenosti. Však také auto dostalo přezdívku "Jugoslávský Trabant“. Každopádně auto bylo i na americké poměry pekelně nespolehlivé. Říkalo se, že první zastávka z autosalonu nebyla na benzínce, ale v servisu na výměně motoru. Pak teprve přišlo na řadu tankování.