Druhá světová válka začala první Hitlerovou chybou

1. září 1939 začal nejstrašnější válečný konflikt v lidských dějinách, II. světová válka.

"Falešná vlajka“ - tak se ve vojenské hantýrce říká operaci, která vypadá tak, aby se jevilo, že ji provedl někdo úplně jiný. Nacistické Německo tenhle druh triku milovalo. Díky němu zakázali komunisty, když jim tajná služba přišila zapálení Reichstagu, a stejným trikem napadli Polsko.

Podívejte se na reportáž z Televizních novin.

Hitlerův velký plán
 

Stalo se to 31. srpna 1939: pod krytem noci přepadla skupina příslušníků SD německou vysílačku v Gliwici. Pak zmanipulovali důkazy tak, aby vše vypadalo jako dílo Poláků. Autor plánu Reinhard Hendrich přitom myslel na všechno – na místo nechal dovézt těla mrtvých z Dachau, která oblékli do polských uniforem a jako klíčové svědectví připravil mrtvolu Francizseka Honioka, Němce, který pomáhal Polákům. Německá propaganda vytvořila iluzi, že se Polsko chystá napadnout německé území. A protože američtí novináři, kteří jediní měli přístup na místo činu, nenašly žádné důkazy, které by svědčily o opaku, mělo Německo záminku k válce.

V tu dobu však už byly podél polských hranic připravené německé síly a Hitler měl podepsaný rozkaz k válce. Dva miliony mužů, tisíce tanků a špičková letadla jen čekaly, až jim bude předán. A nejen to, k útoku se plánovaly připojit i Sovětský svaz a Slovensko. Polsko tak bylo obklíčené ze všech stran a naděje, že by mohlo proti obrovské přesile uspět, nebyla reálná. Přesto bojovalo. Mělo totiž v záloze jeden trumf – mocné spojence. Polsko mělo podepsané bezpečnostní smlouvy s Velkou Británií a Francií. Ani jedna ze zemí se sice netěšila obzvláštní důvěře Poláků, zejména po té, co opustily Československo, ale na nikoho jiného se Polsko spoléhat nemohlo.

Hitlerův velký den

Adolf Hitler se považoval za génia – věřil, že má bezchybný odhad protivníka, věřil, že mu přeje prozřetelnost, věřil ve vyvolenost německého národa. A také věřil, že Velká Británie i Francie se v případě Polska zachovají stejně zbaběle jako u Československa. Ve všech bodech se mýlil… 1. září 1939 si na sebe Vůdce oblékl šedou armádní uniformu a odjel přednést pečlivě připravený projev do Říšského sněmu, který tehdy sídlil v Krollově opeře. "Polsko dnes v noci poprvé útočilo na našem vlastním území,“ hřímal. "Proto jsem si oblékl tuto uniformu, kreré si nadevše vážím… Svléknu ji až po vítězství, nebo se ho vůbec nedožiji.“ Pak ještě apeloval na rytířskost německého národa, když tvrdil, že válku proti Polsku povede zcela čestně a jen proti vojenským cílům. I v tom lhal.

První úder války provedlo německé letectvo: Luftwaffe zaútočila především na polská letiště a města. Již tehdy mířily útoky i na civilní cíle, zejména ve Varšavě zahynula spousta civilistů. Špičkově vycvičené tankové jednotky taktikou bleskové války dobývaly jeden cíl za druhým a polská obrana se už od prvních hodin útoku začala bortit. Bylo jasné, že přes statečný odpor nemohou Němce zadržet. Jiná válka se vedla na diplomatické frontě - a nebyla o nic mírnější. Zatímco Anglie překvapila všechny tím, jak odhodlaně se za Polsko postavila, snažila se Francie ještě lavírovat a dosáhnout mírového řešení. Jednání neustále narušoval italský ducce Mussolini, který navrhoval uspořádání velké konference o otázce Polska.

Hitlerův velký omyl

Už 1. září v noci však Hitlerovi muselo být jasné, že právě poprvé prohrál. Britský ministr zahraničí Halifax se vyjádřil zcela jasně: pokud se německé jednotky nestáhnou, podpoří Anglie vojensky Polsko. Ráno 2. září se proto přes pozoruhodné úspěchy Wehrmachtu neslo v Berlíně v pohřební náladě. V 9 hodin ráno dostalo Německo od Británie ultimátum: "Stáhněte se z Polska. Máte na to 11 hodin.“ Podle svědectví Hitlerova šéftlumočníka Schmidta na to shromáždění němečtí pohlaváři reagovali velmi poklesle. Goebbels se mlčky stáhl do kouta, Hitler se zase tiše posadil na židli a dlouho dobu nepromluvil. Pak se obrátil k ministru zahraničí Ribbentropovi s jedinou otázkou: "Co teď?“ Göring pak pronesl větu, která se zapsala do učebnic: "Jestli tuhle válku prohrajeme, pak ať nám je nebe milostivo…“

3. září udělaly německé jednotky v Polsku další velký krok k dobytí celé země. A německá diplomacie dostala od Británie dopis, ve kterém stálo: "Vyhlašujeme vám válku.“ O něco později se připojila i Francie. Co na to Hitler? Ještě stále v uniformě barvy polní šedi rychle pronesl projev před Říšským sněmem, ve kterém odsoudil Anglii jako viníka konfliktu, povzbudil německá vojska na východě a pak odjel zvláštním vlakem na frontu. Ve voze navenek klidný Vůdce řekl svému zástupci Rudolfu Hessovi: "Celé moje dílo se teď rozpadá.“ A tehdy měl Adolf Hitler poprvé pravdu…