Proč slovenská vojska vpadla do Polska

Když v září 1939 zaútočilo nacistické Německo na Polsko, nebylo samo. Po boku mu stál věrný spojenec – Slovenský stát.

O této kapitole dějin se moc neví. A ti, kdo něco ví, raději mlčí. Vyprávění o tom, jak bratři Slováci pomáhali nacistickému Německu zaútočit na Polsko, totiž není právě hezkou kapitolou našich dějin.

Hitlerovi tehdy nepomohl nikdo jiný, pouze Slovensko. Jak a proč k tomu došlo? Ve dnech 21.-22. července se konala tajná schůzka mezi nejvyššími představiteli Německa a Slovenského státu. Na ní Slováci přislíbili, že Německu pomohou s útokem z jihu a zaručili, že se bojů zúčastní 50 tisíc slovenských vojáků. 26. srpna 1939 Slovensko mobilizovalo a povolalo do zbraně 160 tisíc záložáků. Současně vznikla nová armáda, ve které bylo 51 306 mužů. Ta o pět dní později vpadla do Polska.

Zdroj: oficiální zdroj

Msta a nespravedlnost

Slovensko už mělo nějakou dobu na Poláky „pifku“. Vztahy mezi národy v předválečném světě byly vše jiné než růžové. Poláci připravili Slovensko o část území na Spiši už ve 20. letech a když po Mnichovské dohodě připadla malá část slovenského území Polsku, nenašel se ve Slovenském státu nikdo, kdo by z toho byl nadšený. Ale bojovat o pouhých 226 km2 se čtyřmi tisíci obyvateli, to se Slovákům nechtělo. Když ale přišel německý návrh, že by toto území Slovensku připadlo, kdyby se slovenská vojska připojila ke kampani, neváhala slovenská vláda dlouho.

Poláci se dlouhodobě stavěli proti existenci samostatného Slovenska dost negativně – někteří vysoce postavení činitelé dokonce naznačovali, že nejlepší by bylo, kdyby se celé území na východ od řeky Moravy stalo součástí Maďarska. A právě agresivní Maďarsko bylo druhou příčinou slovenského útoku. Zajistit si území na severu a získat náklonnost silného Německa znamenalo totiž hodně i jako obrana proti expanzivnímu Maďarsku.

Zdroj: oficiální zdroj

Proto 1. září 1939 stály na slovensko-polské hranici připravené tři divize slovenské armády pojmenované Slovenská Poľná Armáda skupina "Bernolák. Velel jí samotný ministr obrany Ferdinand Čatloš, který posílal rozkazy ze Spišské Nové Vsi. Skládala se z těchto tří divizí:
1. pěchotní divize Jánošík, které velel Anton Pulanich
2. pěchotní divize, které velel Alexander Čunderlík
3. pěchotní divize, které velel August Malár.

Tyto jednotky byly 5. září doplněny o motorizovanou jednotku Kalinčiak (velel jí Ján Imro), ale ta se už do bojů o Polsko nestačila zapojit – boje skončily dřív, než se vůbec dopravila na frontu. Tři divize se staly součástí německé armádní skupiny Jih a podléhaly 14. armádě vedené Wilhelmem Listem.

Útok!

Slovenské jednotky měly zabránit Polsku proniknout na jih a také měly podporovat německá vojska. Proti nim stála polská tzv. karpatská armáda, která patřila k nejhůře vybaveným polským složkám – jednalo se převážně o pěší útvar, který měl jen lehká děla a vůbec žádné tanky.

Zdroj: oficiální zdroj

Válečné operace začaly 1. září 1939 v pět hodin ráno. 1. divize okupovala vesnici Javorina, město Zakopané a pak pokračovala na Nowy Targ, přičemž chránila levé křídlo 2. německé horské divize. Mezi 4.-5. zářím se několikrát střetla s polskými vojáky a 7. září zastavila postup 30 kilometrů hluboko v polském území. 3. divizi chránila hranice a dostala se jen do několika méně významných přestřelek. Na několik dní pak zaútočila i přímo na polské území. 2. divize nebyla do bojů nasazená, velení si ji nechávalo v záloze pro případ polského protiútoku. Pěchota měla poměrně malé ztráty: 18 mužů mrtvých, 46 zraněných a 11 ztracených. Přitom se podařilo zajmout 1350 polských vojáků, z nichž většinu Slovensko předalo Němcům.

Do bojů se zapojilo i letectvo – konkrétně dvě ze tří leteckých squadron Slovenského státu. Jejich úspěch je víc než sporný: podařilo se jim sestřelit jeden nepřátelský letoun, ale přitom ztratili dva vlastní stroje.

Zdroj: oficiální zdroj

Dohra

Všechny slovenské jednotky se stáhly zpět na vlastní území na konci září 1939. 5. října se konala obrovská vojenská přehlídka v Popradu, kde desetitisíce občanů aplaudovaly vítězným vojskům. Slovenský stát tak získal všechno území, po kterém toužil, a armáda získala velkou dávku prestiže. Generál Čatloš dostal nejvyšší nacistické vyznamenání - Železný kříž. Pro Němce se stalo Slovensko tak důvěryhodným spojencem, že ho později zapojilo i do útoku na Sovětský svaz. A co získané území? Po roce 1945 o ně Slovensko opět přišlo…