Papeže chrání elitní žoldáci. VÝZBROJ A POŽADAVKY

Zdroj: TN.cz

Už za necelé dva týdny navštíví Česko papež Benedikt XVI. Bude ho hlídat speciální ochranka - Švýcarská garda.

Švýcarská garda je pozůstatkem dnes už zapomenuté vojenské jednotky sestavené výhradně z elitních žoldáků. Jednotka má na starost ochranu Apoštolského paláce, vstupu do Vatikánu a hlavně osobní bezpečnost papeže.

Kdo se může stát členem?

Členové musí být švýcarskými občany mužského pohlaví, katolíci s ukončeným výcvikem u švýcarské armády. Věk rekrutů se pohybuje mezi 19 a 30 lety, musejí mít středoškolské vzdělání a měřit minimálně 174 cm. Oficiálním jazykem je němčina a italština.

Zdroj: oficiální zdroj

Rekruti se ve vatikánském ochranném oddílu zpravidla zavazují ke dvouleté službě s možností prodloužení a povýšení. Pro déle sloužící ženaté gardisty nad 25 let má Vatikán k dispozici ubytování. Důstojníci a poddůstojníci navíc doprovázejí papeže na jeho zahraničních cestách.

Halapartna, meč... ale i pistole a samopal

S dobou se mění i výzbroj švýcarské gardy. Ke kdysi zavedeným a používaným halapartnám a mečům doplnili výstroj gardy moderní pistole typu SIG P 75 a armádní pušky FAS-90. Každý z členů ochranky navíc ovládá boj beze zbraně.

Zdroj: TN.cz

Kdy a jak garda vznikla?

Roku 1479 uzavřel papež Sixtus IV., proslavený stavbou Sixtinské kaple, se Švýcary dohodu o verbování žoldnéřů. Pro vojáky dal postavit v římské ulici San Pellegrino kasárna. 15. ledna roku 1506 vstupuje bránou Portadel Popolo do Říma oddíl 150 urijských gardistů, vedených kapitánem Kasparem von Silenen.

Zdroj: oficiální zdroj

Od okamžiku, kdy jim papež Julius II. požehná, zůstávají již natrvalo vojskem určeným k ochraně nejvyššího římského biskupa. Naposledy vystoupila vatikánská garda vojensky před 130 lety, když roku 1870 bránila papežské sídlo před jednotkami italského království. Zemřelo tam tehdy 147 členů gardy. Papež Pius IX. útok přežil.

Chtěl položit život za papeže, zabil ho člen gardy

Obrovská tragédie mezi členy gardy se stala 6. května roku 1998. Toho dne zemřel zbraní svého podřízeného 31. velitel Švýcarské gardy plukovník Alois Estermann. A to pouhých deset hodin poté, co jej papež Jan Pavel II. po 18leté službě do této funkce jmenoval.

Podle vatikánského komuniké se činu dopustil 23letý rekrut Cedric Tornay, když byl Estermannem pokárán za pozdní návrat do kasáren. Gardista po činu obrátil zbraň i proti sobě.

První "neurozený"gardista si tak ve velící funkci dlouho nepobyl. Přitom právě Estermann neváhal v roce 1981 při pokusu o atentát vyskočit na papamobil a zakrýt papežovu hlavu vlastním tělem.