I když se politici tváří, že listopadový termín voleb už je v podstatě jistota, je na oslavy pořád trochu brzy.
Už v úterý nejspíš poslanci sami rozhodnou o tom, jestli se rozpustí a umožní tak konání předčasných voleb na začátku listopadu. Václav Klaus by návrhu na rozpuštění Sněmovny musel vyhovět nejpozději ve čtvrtek, má-li podle související novely volebního zákona vyhlásit nové předčasné volby na 6. a 7. listopadu.
Problém je v tom, že autor původní stížnosti Miloš Melčák stále uvažuje o tom, že poslanci i senátory schválenou změnu ústavy znovu napadne. A přizvukuje mu i poslanec ODS Juraj Raninec.
Podle předsedy lidovců Cyrila Svobody by si ale oba měli pospíšit, protože pokud nepodají stížnost opravdu rychle, ztratí po rozpuštění dolní komory parlamentu poslanecký mandát. Mají na to tedy jen týden.
Pokud Melčák, Raninec nebo někdo další stížnost na vyhlášení předčasných voleb opravdu podají, existuje několik možných scénářů toho, co se bude dít dál.
Pokud Ústavní soud stížnost zamítne, volby se budou moci konat v politiky vymodleném termínu na začátku listopadu. Soud také může vyhlášení předčasných voleb zrušit a zároveň anulovat i rozpuštění Sněmovny. To by se poslanci vrátili do lavic ve Sněmovní ulici.
Úplně nejsložitější situace by nastala, pokud by soudci Ústavního soudu zrušili vyhlášení voleb, ale rozpuštění Sněmovny by zůstalo. To by pak musel vládnout Senát a ten má jenom omezené pravomoci.
Některým politikům se ale nově schválená změna ústavy nelíbí a zásah Ústavního soudu by jim nevadil. Například předseda komunistů Vojtěch Filip se bojí o osud státního rozpočtu, se současným řešením nesouhlasí ani předseda lidovců Cyril Svoboda.
Nářky Filipa ani Svobody nijak zvlášť nevzrušovaly prezidenta Václava Klause, který změnu ústavy v sobotu večer posvětil svým podpisem. Spolupodpis připojil i premiér Jan Fischer.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz