Čína prohlásila, že vlastní kompletní tří-dimenzionální mapu měsíčního povrchu. Pro komunistický stát to znamená jediné - udělal první z mnoha kroků, které mají končit výsadkem nových astronautů na Měsíci.
Číňané dostali svého prvního "tchajkonauta" do kosmu už před šesti lety. Byli tak třetí zemí světa, která to dokázala vlastními silami.
Dnes má Čína nové plány. Chce přistát na Měsíci. Na povrch přírodní družice Země chce nejprve vyslat automatickou sondu. Stát by se tak mělo v roce 2012. O osm let později by ale už na Měsíc měl vkročit první čínský kosmonaut.
Trojrozměrné mapy Měsíce získala Čína díky satelitu Chang'e 1, který byl vůbec první lunární sondou s nápisem "Made in China".
Podle agentury AFP tak Čína získala vůbec nejpodrobnější trojrozměrnou mapu Měsíce na světě. Podobnou sondu sice vypustili svého času také Japonci. Do dneška však její údaje nebyli schopni zkompletovat, či zveřejnit závěry z mise.
| Počátky průzkumu Měsíce |
| První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959 ve 21:02:24 Z. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966). |
| Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. |
| Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969, čímž vyvrcholil studenou válkou inspirovaný vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan, který v rámci mise Apollo 17 kráčel po Měsíci v prosinci 1972. |
Spojené státy rovněž vyslaly k Měsíci vlastní mapovací zařízení. Stalo se tak už v roce 1990. Výsledky měření byly ale zklamáním.
Čína chce díky údajům ze sondy Chang'e 1 zjistit také více "o složení Měsíce a distribuci minerálů", řekl Chen Yongqi z hongkongské Polytechnické univerzity.
Na Měsíci nedávno vědci nalezli velké zásoby vody. Kupodivu se známá kapalina nachází přímo v jeho prachu. Zda ji chtějí využít také Číňané, či zda plánují postavit na Měsíci stálou lunární základnu, však zatím není jasné.
Čína plánuje už příští rok vyslat k Měsíci další mapovací satelit. Ten má pořídit ještě dokonalejší snímky než zvládl Chang'e 1.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz