Česká armáda chce pušky M16. Má to smysl?

Automatické pušky M16 jsou hlavním kandidátem na novou zbraň české armády. Mají nahradit české samopaly Sa58, ale přitom jsou skoro stejně staré.

Útočná puška M16 byla poprvé nasazena v praxi roku 1963 v Jižním Vietnamu. V dusných džunglích se osvědčila, takže roku 1969 se stala standardní zbraní US Army. V této roli nahradila starší pušku M14. V současné době je ve výstroji 15 armád zemí NATO, ale už nejméně 20 let se uvažuje o tom, že ji armády vymění. Proč chce Česká republika právě tuto zbraň, když existuje spousta kvalitnějších a modernějších? 

Standardní náboj

Tato zbraň používá standardní náboje 5,56 × 45 mm NATO v zásobnících po třiceti kusech. Právě náboj byl u této zbraně revoluční: dříve se automatické zbraně vyráběly v rážích kolem 7-9 milimetrů. V průběhu korejské války se však ukázalo, že většina bojů se vede na vzdálenost pouhých 300 metrů, takže není potřeba těžší munice. Právě z korejského konfliktu tedy vznikla myšlenka automatické zbraně nižšího kalibru s menším dostřelem než dříve, ale velmi průraznou. Jedním z požadavků na ni bylo, aby na 500 metrů prostřelila obě strany ocelové přilby nebo pancíř o síle 3 milimetry.

Zdroj: oficiální zdroj

Dějiny útočné pušky

Návrh této zbraně vznikal už od konce II. světové války, poprvé u ní byly použité také plasty. Prototyp nazvaný AR-15 vyrobený roku 1958 však generalitu zklamal. Nelíbilo se jí, že je příliš lehoučká, připadala jim jako hračka a navíc trpěla několika zbytečnými konstrukčními vadami. Například když se do hlavně dostala voda, zbraň při střelbě explodovala…

Po několika úpravách se armáda rozhodla ji nasadit v praxi – ale raději ne v rukou amerických vojáků. Tisíc kusů tedy dodali vietnamským spojencům, kteří ji v průběhu roku 1963 mnohokrát úspěšně použili. Byla dokonce tak dobrá, že si jí všiml i nepřátelský Vietkong – v hlášeních jeho vojáci varovali velení před nebezpečnou „černou puškou“. Použití nové pušky doporučila i agentura ARPA (Advanced Research Project Agency - Agentura pro projekty pokročilého výzkumu), která zodpovídá za vynálezy a nové zbrojní prostředky.

Zdroj: oficiální zdroj

Nakonec firma Colt dostala zakázku upravenou verzi pod názvem XM16E1. Armáda si jí koupila rovnou 840 tisíc kusů.

Od roku 1970 je náboj M16 standardní municí NATO. Díky tomu se M16 rozšířila o do mnoha dalších zemí. Pokládá se za spolehlivou zbraň, která dobře odolává nejrůznějším povětrnostním podmínkám. Existuje v mnoha variantách (nejrozšířenější jsou M16A2 a M16A4) a v současnosti jich po světě najdete asi 8 milionů.

Zdroj: oficiální zdroj

Pěkná, ale stará

Problém je v tom, že tato zbraň už poměrně rychle zastarává. O jejím nahrazení se mluví přinejmenším od roku 1990, kdy některé jednotky americké armády obdržely automatické pušky M249. Letectvo Spojených států už zase u některých jednotek přezbrojilo na zbraně GAU a karabiny A1.

Že ještě nebyla nahrazena úplně, je z největší části problém dodavatelů a přísných podmínek, které americká armáda vyžaduje. Uvažovalo se o Stoneru 63, o sérii zbraní ACR, nejnovějším kandidátem byla puška XM8.

Zdroj: Oficiální zdroj

Zatímco základní jednotky tedy dál bojují s M16kami, speciální jednotky už dávno sáhly po lepších zbraních. Například Special Forces jsou dnes vybavené zbraní SCAR známou také jako MK 16. Specialisté z Delta Force zase mají k dispozici špičkové Heckler & Koch HK416. Právě tato zbraň, společně s puškou Barrett REC7 je dnes nejpravděpodobnějším kandidátem na hlavní zbraň US Army.