PŘÍBĚH: Od pěti let je na vozíku. Splnila si sen o dítěti

Čtyřiadvacetiletá Petra se i přes vážnou nemoc rozhodla mít miminko.

Osteogenesis imperfecta. Zkráceně OI. Takovou nemocí trpí už od narození čtyřiadvacetiletá Petra. Už od mala se jí lámaly kosti jako papír.

Nohy měla zlomené osmačtyřicetkrát. Petra ale i přes zdravotní rizika toužila po dítěti. Hrozilo, že potomek po ní zdědí zákeřnou nemoc. Petra si ale navzdory zápornému postoji lékařů postavila hlavu a splnila si sen. Narodil se jí vytoužený syn Viktor.  A je zdravý.

“Hodně se na mě dívali stylem – ty jsi nezodpovědná, jsi blázen, že chceš mít dítě ve svém zdravotním stavu. Řekla jsem doktorům, že s hlavou nic nemám. A jestli mi nechtějí pomoci, že se obrátím na někoho jiného. Nakonec se mě ujali v Ústí nad Labem. Mají tam i genetiku a péči o předčasně narozené děti. Tak jsem byla klidná, kdyby se malý narodil předčasně, postarají se tam o nás,“ vysvětluje Petra.

Chci být aktivní 

“Viktor se narodil sice o něco málo dřív, ale je zdravý. Splnil se mi sen. Sen o zdravém dítěti. Bylo to tak padesát na padesát, že bude mít stejnou nemoc jako já,“ říká Petra.

Malý Viktor se má čile k světu. “Někdy už nevím, zda on neovládá mě, místo abych zmákla já jeho. Ale jde to. Teď bych měla dostat nový lehký vozík, díky němuž budu ještě pohyblivější. Tak to bude o něco lepší. Všechno je pro mě složitější, ale nebudu sedět doma a dívat se na televizi. Kdo nic nedělá, nic si neláme,“ směje se Petra.

“Já jsem ale zvolila jiný způsob života. Chci být aktivní. K tomu už mě vedli rodiče. Mám dva starší sourozence, oba jsou zdraví a naši na mě vždycky koukali, jako bych byla bez vozíku a naučili mě necítit se jako ´postižená´. Tenhle výraz nemám ráda, připadá mi to, jako bych ostatním nestačila, ale já stačím a hravě,“ dodává mladá maminka.

Od pěti let na vozíku
 

Petra zná život na vozíku už od pěti let. Polovinu času strávila po nemocnicích a léčebnách. “Nejhorší to bylo v pubertě. Stačilo, abych se špatně pohnula nebo se uhodila a zlomenina byla na světě,“ vypráví.

Za poslední čtyři roky si ale nic nezlomila, a tak se rozhodla pořídit si vytoužené dítě. Petra, která měří jen 137 cm, si se svými vrstevníky v ničem nezadá. Chodí s Viktorem plavat, do zoo, nemá problém jet tři kilometry na vozíku i s Viktorem do nejbližšího města.

“Už se těším, až si udělám řidičák. Není snadné se odsud někam dostat, jsme tady docela na samotě," plánuje ambiciózní Petra.