Noc se strážníky: bezdomovci, drogy a víno v krabici

REPORTÁŽ: Videoreportérka serveru tn.cz strávila noc s litvínovskými strážníky. Jaká je služba v pátek třináctého?

Je večer, pátek třináctého. Litvínovští strážníci mě pozvali, abych s nimi strávila noční službu. Přijíždím na služebnu po deváté hodině, to už jsou všichni dávno v terénu.

"Už na vás čekáme,“ vítá mě velitel dnešní směny Josef Havlík. V noci bude klid litvínovských ulic střežit osm strážníků v terénu, služební pes Ag a tři lidé, kteří sledují na služebně kamerový systém.

Ani se nestačím rozkoukat, a jede se do terénu. Rušení nočního klidu. "Otevřete, městská policie Litvínov,“ buší strážníci na dveře v nižším paneláku. Uvnitř se něco hýbe.

"Jsou to známé firmy, mají vypnutou elektřinu, nakoupí si víno v krabicích a dělají bordel,“ popisuje jeden ze strážníků. Pak už se otevřou dveře a na chodbu se vyvalí neuvěřitelný puch. Strážníci nasazují speciální rukavice, které nejde proříznout, a jde se na věc.

Bezdomovce známe i jmény

Další zastávkou je takzvané stanové městečko. Za nádražím mají svá obydlí rozestavěná bezdomovci. Plápolá tu oheň a strážníci zdraví zdejší obyvatele každého jménem. "Známe je tu, v zimě jim nosíme teplý čaj nebo něco na sebe," říkají.

Pak už si mě hlídky předávají a jede se do Janova. "Tady jsou asi největším problémem drogy,“ vysvětluje operační důstojník Josef Havlík. Netrvá dlouho a strážníci legitimují páreček feťáků na zastávce. Na obou je vidět, že jsou pod vlivem.

Pak už jde všechno ráz na ráz. Dostáváme hlášku, že na Loučkách někdo zmáčknul v hotelu poplašné tlačítko. Zapínáme majáky a vyráží se. Za takovou jízdu by se nemusel stydět ani Enge, během chvilky jsme tam. Planý poplach.

Byt plný injekčních stříkaček a dva nože k tomu

Po půlnoci už to začíná být zajímavější. Jedeme do Litvínova, v jednom bytě se neoprávněně pohybuje další feťák. "Dávejte na sebe pozor,“ zdůrazňují mi strážníci. "Od těchhle lidí můžete chytnout cokoliv, tenhle má zrovna žloutenku C.“

V malém bytě se chystá ke spánku osmadvacetiletý kluk, potí se a je na něm vidět, že je dost sjetej. Strážníci nacházejí v bytě kolem čtyř stovek použitých injekčních stříkaček a dva nože. Vyhazují feťáka z bytu. "Pro ty nože si přijď zítra na služebnu, až vystřízlivíš," křičí za narkomanem.

Po zbytek noci se většina práce strážníků odehrává převážně v Janově. Kolem čtvrté tam končí diskotéka, to jsou pak problémy. Nejpovolanějším průvodcem mi tu je romský strážník Julek, všechny tu zná a má náležitý respekt.

S bílýma se krajani bavit nechtějí, říká romský strážník

Před diskotékou vznikla hádka, někdo tam rozbíjí sklenice. Mladý Rom se začne se strážníky hádat, proč se na to ptají jeho. Vlastně se s nimi ani nehádá, hádá se skrze ně. Pak rovnou zamíří k Julovi.

"Jsem takový prostředník mezi Romy a městskou policií, s bílejma se nechtějí bavit, tak jdou za mnou,“ vysvětluje strážník Julek. U městské policie pracuje už od roku 2002.

"Když jsem sem nastoupil, neuměl jsem nic, pomalu se ani vyjadřovat,“ vzpomíná Jula. "Zato teď může jít příkladem, hodně na sobě pracoval, je to jeden z těch nadprůměrných,“ chválí mladého Roma vedoucí směny Josef Havlík.

K ránu se strážníci scházejí na služebně. "Máme dnes za sebou kolem třiceti zásahů, to není moc. Bývá to tu daleko horší,“ říkají chlapi v černém.

Mě to tedy stačilo. I když jim se zdá, že měli v noci relativní klid, já jsem si z toho odnesla dojem, že se nezastavili, neustále projížděli město, naháněli feťáky a opilce, řešili výtržnosti a přitom stačili zvládnout celou horu papírování, které jim ukládá jejich úřad.