Kvůli Lisabonu jsem zvažoval odstoupení, řekl Klaus

Český prezident přiznal, že pro něj podpis Lisabonské smlouvy byl těžší, než se zdálo.

Václav Klaus uvažoval, že kvůli ratifikaci Lisabonu odstoupí. Řekl to v diskuzi se studenty.

Klaus řekl, že o abdikaci "samozřejmě uvažoval", kladl si "pro a proti". "Přiznám se, že v různých chvílích, po různých výrocích jsem k tomu neměl daleko," podotkl prezident.

Nakonec tento krok neučinil. Zvítězilo to, že jakkoli prý pokládá Lisabonskou smlouvu za závažnou, daleko zásadnější "přesmyčka a výhybka" nastala v nynější EU už Maastrichtskou smlouvou.

Stojí za to účastnit se dalších kroků, říká Klaus

"To bylo to základní přehození výhybky," řekl Klaus. Připomněl, že ČR tehdy nebyla členem unie a měla své starosti s transformací. Zásadní zvrat v EU, tedy Maastrichtská smlouva, se navíc připravoval už ve druhé polovině 80. let, uvedl prezident. Kdyby se prý chtěl někam vracet, bylo by to před Maastrichtskou smlouvu.

Další smlouvy EU byly podle Klause jen malými kroky. Potom se podle něho "tvůrcům novodobé doby" zdálo, že je možné udělat větší krok, a vznikla evropská ústava později přejmenovaná na lisabonskou smlouvu. "Myslím, že to není tak, že poslední bitva vzplála. Myslím, že budou ještě další a možná stojí za to mít šanci se jich účastnit," dodal Klaus.

Klaus patří mezi nejhlasitější kritiky Lisabonské smlouvy k reformě EU. Podle něho se kvůli ní v Unii sníží demokracie. Stoupenci ujednání zase hovoří v souvislosti se smlouvou například o větší akceschopnosti EU.

Václav Klaus Lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu. Na jeho verdikt čekala celá Evropa. Učinil tak poté, co ji podruhé prozkoumal Ústavní soud a rozhodl, že není v rozporu s Ústavou ČR.

Klaus si nicméně vymohl, že Česko dostane výjimku z Listiny základních práv EU. Svůj požadavek na tuto výjimku, kterou mají kromě Česka i Polsko nebo Velká Británie, zdůvodnil obavami z majetkových nároků Němců odsunutých po 2. světové válce. Více TADY.