BOJ S RAKOVINOU: Eva je po ozařování spálená a unavená

Mladá zdravotní sestřička Eva se už více než tři měsíce pere se zákeřnou rakovinou. Teď skončila vnější ozařování.

Devětadvacetiletá sestra redaktorky tn.cz Daniely Pilařové měla zhoubné nádory na děložním hrdle a v děloze. Lékaři už jí odebrali všechny reprodukční orgány. Eva má za sebou chemoterapii, teď skončilo i masivní vnější ozařování.

Reportérka Daniela Pilařová dlouhodobě sleduje a popisuje, jak sestra léčení zvládá a jak se s nemocí a vším kolem ní vyrovnává.

Ozařování skončilo, ale...

Dneska jsem přivezla domů z pražského Motola svou mladší sestru Evu. Slunečný den a fakt, že už má za sebou veškeré vnější ozářky, jí vykouzlily v propadlé tváři úsměv.

"Je to fajn, že už jedu domů,“ radovala se ségra, zatímco skládala všechny svoje věci do přivezeného kufru. V Motole prožila pět týdnů, každý den tu chodila na lineární ozařovač.

Dále čtěte:
- Eva s rakovinou je po prvním ozařování. Bojí se o matku
- Rakovina už Evě bere vlasy. "Je to takový prašivý," stěžuje si
- "Už nemáš bebíčko?" vítal syn mámu Evu po první chemoterapii
- Jmenuju se Eva a mám rakovinu. Dívejte se, jak ji porazím

"Ze začátku to byla brnkačka, nic mi nebylo, ale teď je to horší,“ stěžuje si. "Jsem všude popálená, na genitáliích i konečníku. Nemůžu sedět, špatně se mi chodí na záchod a taky střeva ty ozářky zasáhly, mám průjem a pořád mě bolí břicho. Taky jsem strašně unavená. Představ si, že jsem tady těch pět týdnů prospala v jednom kuse,“ říká mi ségra. "Už mi tu začali říkat Šípková Růženka.“

V přechodu v devětadvaceti

Protože lékaři vyjmuli Evě všechny reprodukční orgány, je teď fakticky v přechodu. "Mám pořád návaly, plačtivou náladu, je to hrozný, už se těším, až začnu brát nějaké prášky na přechod,“ říká.

I ozařování má svoje vedlejší účinky

"Většinou ozařování malé pánve provázejí lokální spáleniny, pacienti mají potíže se střevní mikroflórou, objevují se průjmy. Spáleniny a puchýře ale zmizí zhruba do dvou týdnů,“ vysvětluje specialistka na ozařování doktorka Jana Pukyová.

"Příští týden, až si moje kůže odpočine, zavolám si do Motola o termín ještě dvou vnitřních ozářek,“ netěší se ségra. "To je vlastně takovej váleček, co ti vloží do pochvy. Je to zářič a ten tě ozáří ještě zevnitř. Doktoři mi přidali ještě dvě tyhle vnitřní ozářky, pak už to mám definitivně za sebou,“ utěšuje se. "Bojím se, spálená kůže tam dole opravdu bolí, možná že mi budou ty vnitřní ozářky dělat v celkové narkóze, jestli se mi to nezahojí. Už bych to měla nejradši za sebou.“

Aby se jí nynější útrapy lépe snášely, zabývá se Eva raději budoucností. I když ani ta není úplně růžová.

"Budu odpočívat, užiju si malého syna Štěpánka. Teď jsem ještě hodně unavená, velkou část dne prospím, budete mi muset s malým pomoci,“ prosí ségra. "Musím se dát do pořádku. Ta nemoc a celá léčba mě hodně vyčerpaly. Představ si, že nemůžu zvedat věci těžší než pět kilo. Dovedeš si představit, co budu dělat? Jako sestra na oddělení už jsem asi skončila. Já snad půjdu do školy,“ přemýšlí nahlas o budoucnosti. Z nejhoršího už je ale snad venku.