Nizozemské muzeum Anny Frankové oznámilo, že zemřela Miep Giesová, která za války dokázala ukrývat autorku nejslavnějšího deníku všech dob.
Miep Giesová zemřela v pondělí 11. ledna 2010 po krátké nemoci. Giesová patřila k posledním lidem, kteří se starali o Annu Frankovou, její rodiče a sestru.
Dva roky strachu
Ukrývala je po dobu 25 měsíců, sháněla jim jídlo, knihy, ale především je zásobovala optimismem. V úkrytu za knihovnou si mladá Anna psala deníky, které ji po válce proslavily po celém světě. Poté, co dal neznámý udavač tip policii a celá rodina Frankových byla odvezena do koncentračního tábora Westerbork, se Miep Giesová postarala o Anniny deníky.
Ani si je nepřečetla – pokládala je za soukromý majetek patnáctileté Anny a respektovala její soukromí. Několikrát je málem spálila; obávala se, že by mohly poškodit lidi, kteří se o Annu starali. Anna Franková zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen v březnu 1945, jen dva týdny předtím, než byl osvobozen. Jediným přeživším z rodiny Frankových byl Annin otec Otto. Právě jemu Miep Giesová deníky po válce předala. Když byly později vydány, staly se okamžitě bestsellerem.
Miep Giesová odmítala jakékoliv zásluhy za pomoc Frankovým a na popularitu, kterou získala, se dívala s nechutí. Vždy tvrdila, že se snažila pomáhat všem nizozemským Židům, prostě proto, že se to má. "Je to nefér. Nebezpečí se za války vystavovala spousta lidí, tak proč píšete pořád jen o mně“? napsala agentuře Associated Press, když vloni slavila sté narozeniny.
Já nejsem hrdina
Deník Anny Frankové se stal první populární knihou o holocaustu. Četly ji miliony dospělých i dětí, vznikla podle něj řada filmů a dokonce i baletní představení. Kniha byla přeložená do 65 jazyků. Miep Giesová dostala za odvahu několik vyznamenání, například od izraelské, německé a nizozemské vlády. Reagovala vždy stejně: “Nebyla jsem žádná hrdinka,“ napsala roku 1997 v on-line chatu nizozemským školákům. "Představte si, že byste dělali své běžné povinnosti jen proto, aby pak o vás napsali, že jste hrdinové. Bojím se, že pak by nikdo nepomáhal nikomu. Já se za hrdinu nepovažuji, byla jsem jen obyčejná sekretářka a manželka.“
Na mém místě by se tak zachoval každý
Miep Giesová se narodila ve Vídni jako Hermina Santrouschitzová 15. února 1909. Roku 1922 se z Vídně odstěhovala do Nizozemí. Stala se asistentkou ve firmě Otto Franka, obchodníka s kořením. Když se nacisté obsadili Nizozemí, její zaměstnavatel se na ni obrátil s přáním, jestli by nepomohla ukrýt jeho rodinu v komůrce nad firemním skladištěm. "Samozřejmě,“ odpověděla jsem. “Co jiného jsem mohla říct, byli přece úplně bez prostředků a zcela bezbranní,“ řekla novinářům Giesová šest let po válce.
Společně se svým manželem Janem a čtyřmi dalšími přáteli se starala o rodinu Frankových a čtyři další Židy, kteří se s nimi ukrývali. Miep Giesová byla poslední ze statečných Nizozemců, kteří ukrývali Annu Frankovou. Celý život bojovala proti popíračům holocaustu, kteří se dodnes pokoušejí zpochybňovat nejen existenci plynových komor, ale dokonce i samotné Anny Frankové.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz