Před 41 lety, 19. ledna 1969, zemřel na následky popálenin student Jan Palach.
"Městská správa veřejné bezpečnosti v Praze sděluje, že ve čtvrtek kolem patnácté hodiny se těžce popálil 21letý student filosofické fakulty v Praze J.P. Na Václavském náměstí se polil dosud neznámou hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny. Rychlým zákrokem dispečera Dopravního podniku byl oheň na studentu uhašen. Záchranná služba odvezla studenta do nemocnice k ošetření. Motiv činu se vyšetřuje."
Tak psalo o sebeupálení studenta Jana Palacha Rudé právo ze 17. ledna. Zprávu, která během několika hodin obletěla celé Československo, zažadili komunističtí novináři do rubriky Černá kronika.
Smrt
O dva dny později, 19. ledna, student zemřel. U jeho smrtelné postele tehdy stála mladá lékařka Jaroslava Moserová, později slavná překladatelka románů Dicka Francise a ještě později senátorka. Komunistický tisk si jeho smrti všímal stejně málo, jako jeho pokusu o upálení. Rudé právo napsalo jen:
“Dnes v 15:30 student Jan Palach zemřel. I přes veškerou péči a snahu lékařů i ostatních, pacient neodolal popáleninám třetího stupně na 85% těla. Jan Palach zemřel v pokoji. Nejvyšší státní představitelé v čele s presidentem Ludvíkem Svobodou zaslali soustrastný telegram rodině zesnulého. V telegramu se mimo jiné uvádí, že věří, že Jan Palach položil svůj život z čisté a zářné lásky k vlasti a za její šťastnou budoucnost.“
Komunisté si Palacha přivlastnili
Jenže zpráva o činu mladého studenta se přesto rychle roznesla po celé republice, takže pohřeb, který se konal 25. ledna, už pozornost novinářů přitáhl. Aby také ne, když nad Palachovou rakví promluvil sám ministr školství Bezdíček. Komunisté si ale pokusili Palachovu smrt přisvojit. Ministr nad rakví promluvil o tom, jak významná je studentova smrt pro budování socialismu: "Chceme budovatelskou prací být hodni oběti, kterou Jan Palach nezištně přinesl." I ostravští horníci v den pohřbu kutali o jednu směnu navíc.
Proč se Jan Palach upálil?
Janu Palachovi se podsunovala spousta motivů. Komunisté tvrdili, že to byla obyčejná sebevražda mladého nevyrovnaného člověka, později dokonce tvrdili, že byl v srdci komunistou a pokoušel se obětí posílit komunismus.
Jan Palach nebyl povahou žádný rebel. V mládí ho silně formoval jeho otec, před válkou cukrář ze Všetat, kterého komunistický převrat v roce 1948 připravil o živnost. Otec pro něj znamenal vzor i inspiraci. Na základní i střední škole byl Jan Palach spíš nenápadný student, učitelé ho označovali za tichého a vnímavého, spolužákům se líbil jeho vztah ke spravedlnosti.
Po gymnáziu nastoupil na Vysokou školu ekonomickou v Praze, ze které brzy přestoupil na Filozofickou fakultu, kde studoval historii. Během studií si docela užíval, dvakrát se podíval do zahraničí, jednou dokonce do kapitalistické Francie. Uvolněná atmosféra Pražského jara mu otevřela spoustu možností. O to hůř prožíval sovětskou okupaci v srpnu 1968. V listopadu 1968 se aktivně zúčastnil studentské stávky a vyjadřoval nahlas svou nespokojenost. Stále častěji z jeho úst zaznívalo, že by někdo měl něco udělat. V době kolem Vánoc zřejmě došel k myšlence, že tím někým by měl být právě on.
Den upálení
16. ledna ráno napsal Jan Palach několik dopisů – novinám, Svazu spisovatelů i studentům. Pak nasedl na tramvaj k Národnímu muzeu, odešel k Hlavní poště a tam dopisy odeslal. V nedalekém obchodě si pořídil několik litrů benzínu a kbelík. Na rampě Národního muzea se potom polil benzínem a škrtl zápalkou. Běžel dolů, směrem k tehdejšímu Domu potravin. Tam upadl, lidé se pokusili na něm uhasit oheň pomocí kabátů a poté přivolali sanitku.
| Poslední dopis Jana Palacha |
|---|
| Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou:
Pochodeň č. 1 P.S. |
Těžce popálený student byl při vědomí, podle svědků pořád opakoval, ať ho nikdo nenásleduje. Také tvrdil, že jeho čin není sebevraždou. Zemřel 19. ledna.
Inspirace
Proč si zvolil právě upálení? Stejný způsob smrti si vybral už před Palachem polský důchodce Ryszard Siwiec, který se upálil na prostest proti okupaci Československa. Ale o jeho případu zřejmě Palach nikdy neslyšel. Před smrtí se však student svěřil, že slyšel o upálení jako formě protestu u vietnamských mnichů. Protože byl studentem historie a dějiny miloval, určitě pro něj byl inspirací i osud mistra Jana Husa.
Pochodeň číslo 1
Palach sice tvrdil, že nechce, aby jeho odchod ze světa kdokoliv napodoboval, ale dopis nadepsaný Pochodeň číslo 1 naznačoval, že po první pochodni přijdou další. Sice k tomu nevyzýval, ale je jasné, že se stal inspirací. Do konce dubna 1969 se pokusilo o sebevraždu z politických důvodů 29 lidí, z toho jich sedm zemřelo.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz