Vědci: Jaderný výbuch odtrhl Měsíc od Země

Zdroj: Oficiální zdroj

Teorie, která tvrdí, že Měsíc vznikl nárazem obřího meteoritu na povrch Země, nemá podle holandských vědců pravdivé jádro. Naši přirozenou družici měl formovat obří jaderný výbuch, který Zemi roztrhl na dvě části.

Holandští vědci Rob de Meijer a Wim van Westrenen však nejsou zastánci žádných mimozemských teorií. Jejich práce ani nemá podporovat myšlenku, že Měsíc byl uměle odtržen od Země proto, aby na naší planetě vznikly příznivější podmínky k životu. Vše má podle nich naprosto přirozený základ.
 

Problém, se kterým se holandští astrofyzici snažili vypořádat, spočívá ve složení Měsíce. Pokud by vznikl díky srážce obřího meteoritu se Zemí, musel by mít podle vědců zhruba 80 procent hmoty z cizího asteroidu, zbytek by mu věnovala sama Země.
 

Ale tak tomu není. Alespoň podle nejnovějších simulací. Ty ukazují, že Měsíc má velmi podobné složení jako Země.

Zdroj: NASA

Nizozemci se proto začali zabývat tvrzením, které už před 130 lety formuloval potomek Charlese Darwina. Ten tvrdil, že Země a Měsíc začínaly pouť vesmírem společně. Tak velké těleso, na které působily díky jeho rotaci silné odstředivé síly, ale držela gravitace jen tak tak pohromadě.
 

Stačil malý štouch energie (například výbuch atomové bomby) a planeta by se roztrhla.
 

Před 130 lety však teorii rychle vědci odvrhli. Nedokázali si totiž představit, co by takový energetický kopanec mohlo Zemi uštědřit. Atomová puma tehdy nikoho nenapadla.
 

Meijer s Westrenenem na práci George Darwina navázali. Jejich hypotéza tvrdí, že se díky odstředivým silám nashromáždily na prastaré Zemi kolem jejího rovníku ty nejtěžší prvky, například radioaktivní thorium, nebo uran.
 

Až koncentrace těchto prvků překročila superkritickou hustotu, odstartovala řetězou nukleární reakci, ne nepodobnou té, jakou dnes patřičně regulovanou vídáme v jaderných elektrárnách.

Na radioaktivní prvky byla Země bohatá
 

Podle vědců bylo na Zemi dostatek radioaktivních prvků k tomu, aby se mohly shromáždit na jednom místě a zažehnout silnou nukleární explozi, která ze Země vykousla její oběžnici - Měsíc.
 

Dodejme, že takzvané georeaktory na Zemi kdysi skutečně existovaly. Tyto přírodní jaderné bomby našli vědci například na území dnešního Gabonu v západní Africe. Jejich pozůstatky jsou staré asi 1,5 - 2 miliardy let.