Švýcarský armádní nůž se před 2000 roky používal na šneky

Kdo by neznal švýcarský armádní nůž. Používá se už déle než 100 let a lidé ho milují. Teď ale archeologové objevili jeho prapředka starého dva tisíce let.

Kombinované nože podobné těm švýcarským zřejmě používali už staří Římané. Angličtí archeologové takový objevili při vykopávkách v římských táborech. Nůž pochází pravděpodobně z roku 200 našeho letopočtu, je vyroben ze stříbra a má železnou čepel. Kromě dlouhé čepele má i lžíci, vidličku, špátli, bodec a také párátko.

Nůž gurmána

Řada těchto čepelek sloužila zřejmě důstojníkům k vydlabávání masa ze šneků. Nůž pochází z doby, kdy byla Římská říše obrovským impériem a dovážely se do ní pochutiny z celého světa. Nůž musel být pořádně drahý, jedná se o mimořádně kvalitní řemeslnou práci. Přestože doklady o zavíracích nožích máme i z doby bronzové, tento je z dochovaných jednoznačně nejsložitější.

Podle archeologů patřil pravděpodobně nějakému bohatému muži, který často cestoval. Nejpravděpodobnější je důstojník legií.

Švýcarský armádní otvírák vína

Podobnou “cílovou skupinu“ měly i klasické švýcarské armádní nože. Jednalo se o nože pro důstojníky švýcarské armády. Navrhl je roku 1897 nožař Karl Elsener z Ibach Schwyzu. Tento švýcarský nacionalista zjistil, že nože dodávané švýcarské armádě pocházejí z Bavorska. Rozhodl se, že jeho firma vyrobí kvalitnější, levnější a především švýcarské nože. Přišel s nápadem, jak do střenky dostat dvě čepele současně a ještě k nim přidat otvírák na lahve.

Největší popularitu získal nůž po II. světové válce, když si ho při osvobozování Evropy oblíbili američtí vojáci. Pro ně byl jeho oficiální název “Schweizer Offiziers-Messer“ příliš složitý na výslovnost, tak mu říkali jednoduše Švýcarský armádní nůž. Líbil se jim na něm hlavně otvírák na víno.

Od té doby se používá v řadě armád světa. Je oblíbený především pro svou spolehlivoíst, kvalitu oceli i spoustu různých vychytávek, které se do něj dají ukrýt.