Úzkost nemusí vypadat jako strach. Těchto pět signálů lidé přehlížejí

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Veronika Zemanová

26. 10. 2026, 06:00

Podíl lidí s vysokou pravděpodobností duševní poruchy v České republice vzrostl během pár let o několik procent. Úzkost přitom nemusí být na první pohled patrná a její nenápadné projevy lidé často přehlížejí.

Psychické potíže se v Česku týkají značné části populace. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2023 vykazovalo 6,4 % dospělých zvýšené riziko úzkostně-depresivní poruchy a u dalších 6,3 % byla tato porucha pravděpodobně přítomna. „Celkem tak mohlo jít přibližně o 1,2 milionu lidí, kteří se s těmito problémy potýkají nebo jsou jimi ohrožení,“ uvádí výzkum.

Úzkost přitom nemusí být na první pohled vůbec patrná. Jak upozorňuje slovenský web vysetrenie.sk, u mužů se může vnitřní napětí projevovat způsoby, které si s psychikou běžně nespojujeme. Místo přiznání strachu se může objevit podrážděnost, potřeba mít vše pod kontrolou nebo snaha nepříjemné pocity něčím potlačit.

Jedním z nenápadných signálů je vyhýbání se situacím, které vyvolávají napětí. Člověk může toužit po společnosti, nových vztazích nebo pracovních příležitostech, ale nakonec se jim raději vyhne ze strachu z odmítnutí či negativního hodnocení. „Takové chování sice přináší krátkodobou úlevu, dlouhodobě ale může obavy ještě posilovat,“ upozorňují odborníci. 

Varovným signálem může být také pravidelné užívání alkoholu jako prostředku k uklidnění. Pokud se z pití stane běžný způsob zvládání stresu, je dobré zbystřit. Alkohol může sice zpočátku navodit pocit uvolnění, jeho účinek je však dočasný a při vyšší konzumaci může úzkost naopak zhoršovat.

Související obsah

Mladí Češi tráví na mobilu dlouhé hodiny. Když jsou bez něj, cítí se ve stresu

22. 10. 2025 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​Problémy se někdy skrývají i za hněvem a podrážděností. Člověk může reagovat přehnaně na drobnosti, snadno vybuchnout nebo být neustále nespokojený, aniž by si uvědomoval, co se za jeho chováním skrývá. „Společenské představy o mužnosti mohou přispívat k tomu, že hněv bývá přijatelnější reakcí než přiznání strachu nebo nejistoty,“ uvedla psycholožka Carmen McLeanová.

Dalším vodítkem k úzkosti je přílišná závislost na emocionální podpoře jediného člověka, například partnerky či partnera. Blízký vztah je přirozeným zdrojem opory, problém ale nastává, když člověk nemá nikoho dalšího, komu by se mohl svěřit, a veškeré své trápení soustředí na jednu osobu.

Pátým poznávacím znakem psychických potíží je honba za úspěchem a neustálé porovnávání se s ostatními. „Ani dobrá práce, vyšší příjem nebo nové auto nemusejí přinést dlouhodobou spokojenost,“ píší odborníci. Jedná se spíše o krátkodobé záplaty.

Odborníci zároveň upozorňují, že ne každý z těchto projevů automaticky odkazuje na psychické problémy. Nejvíce záleží na tom, jak dlouho potíže trvají, jakou mají intenzitu a do jaké míry zasahují do běžného fungování člověka.

​Do hloubky s Janem Kulhánkem o úzkostech z používání mobilů (24/03/2026):