Byl deštivý březnový podvečer roku 1939. Kolem půl osmé vystřídali české vojáky na Pražském hradě příslušníci SS. Okupace Čech a Moravy právě začala.
Adolf Hitler byl zapřisáhlý abstinent a snad ještě přísnější vegetarián. Situace, kdy své zásady porušil, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. 15. březen 1939 byl jedním z takových dní – Hitler se při večeři na Pražském hradě s radostí zakousl do šunky a zapil ji sklenicí plzeňského. Konečně získal zemi, po které tak dlouho toužil…
S Československem to vypadalo bledě už od Mnichovské dohody. Zemi okleštěnou o její nejdůležitější území opustila naděje i řada jejích čelných představitelů. Prezident Beneš sice neustále prohlašoval, že má i pro takovou situaci připravený plán, ale už tři týdny po vyhlášení Druhé republiky nasedl do letadla a odletěl do Anglie. Lidé pak s typicky českým humorem prohlašovali, že jeho plán se jmenoval aeroplán.
Provokace, Slováci a zrádci
Stát musel čelit německým provokacím i vnitřním problémům, maďarskému nátlaku a snaze Slováků o odtrhnutí. Když Německo donutilo Národní banku československou, aby mu věnovala 465 milionů ve zlatě, pochopili už všichni, že se svobodou je konec. Čím dál častěji se mluvilo o tom, že nás Němci stejně už brzy okupují a garanti naší svobody (Francie, Anglie a SSSR) proti tomu nic nepodniknou.
První opravdový úder proti Československu však nepřišel z Německa, ale z východu. Dýku do zad nešťastné zemi vrazili Slováci. 14. března oznámil slavnostně Josef Tiso vyhlášení samostatného Slovenského státu. Až zpětně se ukazuje, že ani jeho volba nebyla nijak snadná – Hitler mu totiž den předtím oznámil, že pokud samostatné Slovensko nevznikne, připadne celé území Maďarsku. Pro česky mluvící část Československa to byla těžká rána. Okamžitě nato vtrhla maďarská vojska na Podkarpatskou Rus a přes odpor českých vojsk ji zabrala. A všem bylo jasné, že se jedná jen o první krok. Že vše půjde tak rychle, ale čekal jen málokdo…
Háchova křížová cesta
Emil Hácha, prezident už fakticky neexistující země, musel situaci nějak řešit. Objednal se k Hitlerovi a odpoledne 14. března za ním zvláštním vlakem vyjel. Do prezidentského vagonu dostával celou cestu znepokojivé informace o pohybech německých vojsk směrem k českým hranicím. Nedozvěděl se však, že v době, kdy překračoval česko- německou hranici, už první němečtí vojáci byli na našem území.
Intermezzo na hranici
Říšskoněmecké jednotky z Breslau překročily hranice u Koblova. Okamžitě začaly obsazovat strategická místa u polských hranic a zabírat české kasárny. Na odpor se jim nikdo nepostavil. Teprve když Němci dorazilo do Místku, došlo na první výstřely. Tamní posádka ubytovaná v odstavené továrně firmy Czajanek odmítla se vzdát a přes německou přesilu zahájila ozbrojený odpor. Necelá stovka vojáků, z nichž polovina byli nováčci, kteří nikdy nedrželi v ruce zbraň, čelila více než 1500 německých vojáků.
Ti měli na své straně nejen početí převahu, ale také obrněný automobil a protiletadlové dělo, kterým starou budovu odstřelovali. Přestože čeští vojáci měli kritický nedostatek munice, dokázali palbou ze dvou kulometů Němce několikrát odrazit. V boji se proslavil především kapitán Karel Pavlík. Nejenže vele, ale také sám pálil z kulometu. V době, kdy byla situace nejtěžší, povzbuzoval vojáky slovy: “To nic, ty zmůžeme!” Ve chvíli, kdy vypálili poprvé vystřelili z děla, poznal neudržitelnost obrany, vytáhl pistoli a prohlásil: “To nic, hoši nebojte se! Poslední rána je pro mne!”
Nakonec se však museli obklíčení vojáci vzdát. Při obraně se jim za celonočního boje podařilo zabít 21 německých útočníků, sami přitom měli jen tři lehce zraněné. O této události osamělého odporu byl v 50. letech natočen populární film Neporažení.
Hácha v Berlíně
Prezident Hácha doprovázený ministrem vnitra Chvalovským začal s Hitlerem vyjednávat 15. března, asi hodinu po půlnoci. Starý unavený muž byl vystaven nesnesitelnému nátlaku. Hitler si nebral servítky, šokovanému Háchovi oznámil, že v tuto chvíli už německé jednotky začaly s okupací Čech a Moravy.
Dobře naladěný Herman Goring dodal, že když se budou Češi bránit, je připraven nasadit letectvo a srovnat česká města se zemí. Hácha během vyjednávání dostal srdeční záchvat, přesto se snažil vyjednat pro svou vlast co nejvýhodnější podmínky. Marně. Krátce po čtvrté hodině ranní bylo dojednáno – Česká republika se bez boje vzdává Německu. 15. března nad ránem tuto zprávu ohlásil i pražský rozhlas – společně s výzvou, aby se Němcům nikdo nestavěl na odpor.
Konec
V průběhu dne Němci okupovali všechna důležitá místa v České republice, občané poslechli svého prezidenta a okupační vojáky ani neprovokovali. Do pěti hodin odpoledne tak byly české země kompletně v německých rukou a Adolf Hitler mohl zasednout ke své výjimečné večeři na Pražském hradě. Na dlouhých šest let zavlála nad Prahou rudá vlajka s hákovým křížem…
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz