Vláda o povodních i romských dětech

Ministryně školství připravuje plán pro začleňování romských dětí.

Kabinet Jana Fischera v pondělí projedná, jak co nejlépe a nejlevněji zabezpečit zemi proti povodním. Cílem je nezvýšit schodek státního rozpočtu. Základní myšlenkou je podle ministerstva životního prostředí přizpůsobení se extrémním jevům v počasí a změně klimatu obecně.

Odborníci se shodují, že jednou z hlavních příčin extrémních výkyvů počasí je způsob využívání české krajiny, která byla změněna výstavbou silnic, domů, těžbou a přeměnou krajiny pro zemědělské účely.

Podle ministerstva životního prostředí by se měly vymezit nejohroženější oblasti a vytvořit mapy povodňových nebezpečí a na koncepci by se měla podílet všechna povodí současně, aby změny v jednom povodí nevedly ke zhoršení situace v druhém povodí.

Nezbytná je spolupráce ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj.

PSALI JSME: Tající sníh zvýšil hladiny. První a druhé povodňové stupně

Vysočina se chce přejmenovat

Vysočina je kromě Prahy jediný z krajů, který nemá slovo kraj přímo v názvu. Podle hejtmana Jiřího Běhounka (ČSSD) právě chybějící slůvko komplikuje uzavírání smluv s obchodními partnery i pbyvateli kraje Vysočina.

"Významným důvodem jsou také zápisy do katastru nemovitostí, kde je bezchybný název územního samosprávného celku nutností pro zapsání nemovitosti do příslušné evidence," píše se v důvodové zprávě, kterou kraj žádá o změnu názvu.

Problémy nastaly také po zavedení datových schránek, tedy po 1. listopadu loňského roku. "Dochází ke kolizím, kdy datová schránka zní pouze na Vysočina a některé datové zprávy pro Katastrální úřad pro Vysočinu končí v datové schránce kraje Vysočina," uvádí hejtman Běhounek.

ČTĚTE: Vysočina se chce jmenovat jinak, změnu projedná vláda

Ministryně školství Miroslava Kopicová chce předcházet nadměrnému a neoprávněnému zařazování romských dětí do zvláštních škol. 

Z celkového počtu všech romských žákyň a žáků základních škol navštěvuje školy vyučující podle Rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené téměř třetina, přesněji 26,7 procenta, zatímco z celkového počtu žákyň žáků neromských navštěvovalo tyto školy pouze 2,17 procenta," upozorňuje ministryně. Je přesvědčena, že tato situace vyžaduje razantní změnu. Nelze ji však činit pod tlakem. Půjde o dlouhodobý proces, který bude mít výsledky až za několik let.

Ministerstvo školství již v listopadu minulého roku vyčlenilo z evropských fondů v první fázi 200 milionů korun na projekty zaměřené na podporu rovného vzdělávání. Dalších 800 milionů korun pro tyto typy projektů ještě chystá.

Ministerstvo životního prostředí zase (MŽP) předloží vládě návrh pravidel, jež by při zadávání veřejných zakázek a nákupů zohlednila výrobky a služby šetrné k životnímu prostředí. Podle MŽP by se nezvýšily náklady veřejných organizací, jež v Česku činí asi 700 miliard korun, naopak by se ušetřilo.