Useknutá noha? Vyroste vám nová

Zdroj: Oficiální zdroj

Aktualizováno 05:07, 17. 3. 2010 17. 3. 2010, 00:00

Nový genetický objev může pomoci získat zpět useknutou ruku, nohu nebo jinou část těla.

Vědci zjistili, že pokud zablokují funkci jednoho speciálního genu, nastartuje se v těle savců téměř zázračný hojící proces. Ten by mohl v nepříliš vzdálené budoucnosti vyústit například v opětovný růst amputované ruky.

Gen zvaný p21 se u savců vyvinul pravděpodobně proto, aby zabránil rychlému rakovinnému bujení. Naopak houby nebo tasemnice jej vůbec nemají a díky tomu mohou téměř neomezeně regenerovat.

Vědci si činnosti genu p21 poprvé všimli v souvislosti s výzkumem myší. Zvířata, která jej neměla, hojila rány úplně jinak než savci.

U savců hojení probíhá tak, že se na místě rány vytvoří jizva. U myší ale vznikal útvar blastema, který nastartoval velmi rychlou buněčnou regeneraci. Něco velmi podobného dříve vědci pozorovali například u obojživelníků.

Buňky myší se tak spíše jako embrionální kmenové buňky, než jako dospělé buňky běžných savců.

Savci mají jen omezenou možnost regenerace

Regenerace se vyskytuje u většiny, ne-li u všech obratlovců v embryonálním stádiu a u některých dospělých zvířat jako například mloků. Savci mají omezené regenerační schopnosti, ne tak působivé jako mloci. Regenerace ztracené končetiny u mloků postupuje ve dvou krocích: nejprve se dospělé buňky dediferencují na kmenové buňky a poté se vyvinou v tkáně podobným způsobem jako při růstu embrya. Některá zvířata si v těle udržují skupiny nediferencovaných (kmenových) buněk, které se přesunují do míst potřebujících hojení.

"Stejně jako čolek, který ztratil nohu, i myši nahradily chybějící nebo poškozenou tkáň zcela novou a zdravou, bez jakékoli přítomnosti po jizvách," uvedl šéf projektu profesor Ellen Heber-Katz.

"Zatímco se dnes učíme rozumět těmto procesům, jednoho dne chceme zrychlit proces hojení u lidí tím, že u nich dočasně vypneme gen p21," dodal Heber-Katz.

Vědcům se objevem p21 podařilo vyřešit i dlouholetou záhadu, která se vynořila v roce 1996. Tehdy se u myší, u kterých byla zkoumána autoimunita, zázračně zahojily ušní boltce, které měly jinak proděravělé od značkování.

Zdroj: Oficiální zdroj

:. Poškozenou DNA umí opravit některé druhy enzymů. Jejich "umění" má ale pevně stanovené hranice.

Odborníci přesto dodávají, že činnost p21 může být v lidském těle potřebná. "V normálních buňkách funguje p21 jako brzda, která brání množení buněk s poškozenou DNA. Tím chrání tělo před rakovinou," uvedl Heber-Katz.

Expert ale doplnil, že u myší, které měly gen deaktivovaný, neobjevil spolu s početným týmem stopy vznikající rakoviny. "Počet buněk s poškozenou DNA u těchto tvorů ale vzrostl," varoval vědec.

"Předpokládáme, že budoucí léčebné terapie nasadí proces vypnutí p21 během hojícího procesu, ale jen lokálně. Můžeme tak učinit pomocí místně podaných léků. To by mělo minimalizovat případné nežádoucí efekty," uvedli vědci Winstar institutu, kteří na vývoji medicínské novinky pilně pracují.

adr, TN.cz