Lidé osídlí Mars. Bojí se ale smrtících bouří

Zdroj: NASA

Aktualizováno 09:38, 1. 4. 2010 1. 4. 2010, 00:00

Kdo nezná počasí na Marsu, ten na něm příliš dlouho nepřežije. Vědci hledají způsob, jak na Rudé planetě předvídat bouřky.

Do roka 2028 má být planeta Mars trvale osídlena lidskou posádkou. Hrozbou jsou ale bouřky. Narozdíl od Země, kde bouřím většinou čelíme maximálně s deštníkem, to na Marsu nebude tak lehké.

První skupina kolonistů by měla být před silnými bouřkami chráněna několik metrů silnými zdmi z marsovského materiálu. Na posádku budou útočit hlavně silné cyklické větry, které obsahují vysokoenergetické částice.

Objevují se každých 11 let, přičemž první náznaky příchodu smrtících bouří se ukazují zhruba tři roky dopředu.

Zdroj: NASA

:. Planeta Mars ve dvou různých obdobích. Pravý snímek ukazuje těleso zasažené globální prachovou bouří.

Kolonisté a jejich přežití proto budou záviset na spolehlivém systému, který bude přesně předpovídat výskyt radiačních cyklónů. Technologie by také měla výsadek upozornit tehdy, až bouře pomine.

NASA proto vypsala projekt předpovídání počasí na Marsu. Vyhrála jej skupina vědců z Rochesterova technologického institutu. Přínosem jejich systému je mimo jiné také předpověď příchodu vesmírných bouří, které by mohly ohrozit pozemskou technologickou infrastrukturu, tzn. hlavně GPS navigaci, elektroinstalace a komunikaci.

Mars v číslech

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Jedná se o planetu terestrického typu - má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Obíhají kolem ní dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos.

Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy (Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka mise Mars Exploration Rover (Spirit a Opportunity),[2] která poskytla data, jež umožnila zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na tělese.

Systém předpovědi marsovského počasí sestává ze senzorické stanice a malé solární observatoře, která by měla být buď poblíž tamní kolonie, případně u pólu tak, aby měla stálý výhled na Slunce.

"Technologie bude využívat stávajících satelitů a solárních teleskop, které jsou dnes ve vesmíru," uvedl zástupce projektu Roger Dube. "Naším přídavkem je dodání umělé inteligence, která bude rozpoznávat vznik bouřek," dodal Dube.

Dnes je systém varování před podobnými jevy, které by mohly zasáhnout pozemské technologie, umístěn v Johnsonově vesmírném centru. Výrobci elektřiny a provozovatelé letecké dopravy jsou na ně upozorňováni zhruba půl hodiny a hodinu před jejich vypuknutím.

Novinka, jejíž primárním cílem bude za několik let Mars a jeho počasí, by měla tento interval výrazně zlepšit. Hovoří se o době nejméně tří dnů, které by lidé měli na přípravu nezbytných opatření před účinky vysokoenergetických kosmických částic.

adr, TN.cz