Není mléko jako mléko, kravské se pro kojence nehodí

Dítě ve věku do tří let má mít minimálně půl litru kojeneckého mléka denně.

Mateřské mléko je nejlepší výživou pro novorozence a kojence právě kvůli nutričním a biologickým hodnotám. Ne každá matka však chce nebo může dítě kojit, proto po dohodě s lékařem přichází na řadu náhradní mléčná kojenecká výživa.

Pro zdraví dětí je však důležité pozorně dodržovat návod na přípravu uvedený na obalu produktů i doporučení lékařů.

PSALI JSME:

Vědci: Kojení v prvním půl roce zachraňuje životy

"Dítě ve věku do tří let má mít zabezpečený přísun kojeneckého mléka (ne upraveného kravského mléka) v množství minimálně půl litru denně," vysvětluje odborník v oblasti kojenecké a dětské výživy Miroslav Dědek. Mléčná kojenecká výživa obsahuje vhodnou skladbu bílkovin, vitamínů i minerálních látek, které odpovídá vyživovým hodnotám pro dítě. Někteří rodiče však považují takovou výživu za "příliš umělou" a nahrazují ji neupraveným kravským mlékem.

"Podáváním neupraveného kravského mléka, které je dostupné v obchodech jako krabicové mléko, však může mít negativní vliv na vývoj dítěte vzhledem k omezenému a hlavně nevyváženému zastoupení nutričních hodnot. V krajním případě může vést i k narušení zdravého vývoje dítěte," prohlásil Dědek.

Neupravené kravské mléko je kvůli nadměrně vysokému obsahu bílkovin a některých minerálních latek. Naopak obsahuje nedostatečné množství železa a většiny vitamínů.

Negativní informace o účincích mléka některé matky vedou k tomu, že namísto mléčné výživy svým dětem raději podávají ovocné šťávy nebo džusy s tím, že jako nositelé vitamínů jsou pro ně prospěšnější.

"Vzniká tak nebezpečí nedostatečného příjmu některých výživných látek, především vápníku v kojeneckém a batolecím věku, který může vést až k dětské osteoporóze," konstatuje odborník.

PSALI JSME:

Ovčím mlékem proti osteoporóze

Navíc podávání nadměrného množství ovocných šťáv s vysokým obsahem sacharózy se u dětí zvyšuje riziko návyku na sladkosti. S tím jsou spojené další problémy - od poškození vývoje chrupu až po vznik obezity. Často také hrozí, že při nedostatečné konzumaci mléka se dítě jako k nápoji již nikdy nevrátí.

Dědek upozorňuje i na mýty o škodlivosti živočišné stravy. Vyloučení živočišných slovek z potravy přináší rizika následkem nedostatečnosti výživných látek. "Rostlinná strava je chudá na vitamín D, vitamín B12, nenasycené mastné kyseliny a obsahuje i nižší hladiny esenciálních mastných kyselin, vápníku, železa a karnitinu. Je známo, že požadované hladiny vápníka se dají zabezpečit jen mlékem a mléčnými výrobky," vysvětlil Dědek.